Nocí zní mokrý klapot
dveře nikdo neotvírá
podlaha mlčí bez kroků
na touhu neodpovídá

S životem pevně v rukou
bez citu v prstech konečků
v okolí zbytečně moc místa
na dosah jen stříbro bez lesku

Tím bdění končí, sen začíná
hýčkaný tvor má nemoc
na kterou se umírá