In the Valley of the Cauteretz
(Lord Alfred Tennyson)
All along the valley, stream that flashest white,
Deepening thy voice with the deepening of the night,
All along the valley, where thy waters flow,
I walked with one I loved two and thirty years ago.
All along the valley, while I walked today,
The two and thirty years were a mist that rolls away;
For all along the valley, down thy rocky bed,
Thy living voice to me was as the voice of the dead,
And all along the valley, by rock and cave and tree,
The voice of the dead was a living voice to me.
____________________________________________
V údolí Cauterets
Říčka se bělá, září celá dolina,
tvůj hlas se prohlubuje tak, jak houstne tma,
údolím, kam vodstvo stéká, chodila jsem už,
před lety, a se mnou milovaný muž.
Z celého údolí, když prošla jsem jím dnes,
se mlžný závoj víc než třiceti let vznes‘;
přes celé to údolí, dolů skalním dnem,
zněl ke mně tvůj hlas živý jako v posmrtném,
a celým tím údolím, od stromu i skal,
ke mně hlas smrti jako živý promlouval.
|
