Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí "Má každý svého anděla z kolekce článek z tisku...
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 13.3.2009 (00:08:00)
další>
""Má každý svého anděla

Ke knize Anselma Grüna

Tato zvídavá otázka proniká vědomím mnohých, kteří se zejména ocitají na poušti bezradnosti, zoufalství a traumat. Kde hledat potvrzení jejich existence jako pomocníků lidí nemocných na duši a těle?

Anselm Grün, významný křesťanský teolog a psychoterapeut předává ve své podnětné publikaci vydané Karmelitánským nakladatelstvím v roce 2000 v Kostelním Vydří, realitu uctívání andělů v náboženství, zejména hebrejských biblických příběhů, zejména starozákonních sleduje stopy andělů, jejichž návrat v rozjitřeném chaosu je vnímán jako realita nebeských bytostí, nikoliv jako pouhá archetypální představa či tušení.

Jak andělé vypadají? Jsou částečně viditelní? V esoterice jsou popisováni jako bytosti jemněhmotné, neviditelné či průhledné astralní podstaty. Nejsou omezeni prostorem a časem, přicházejí s dotekem lehkosti křídel či aurickým světelným pocitem v nitru zejména tam, kde přetrvává chaos v duši bezradné, zoufalé se sepjatýma rukama. Ano, správný přístup k andělským esoterním tajům je modlitba či meditace, nikoliv však hledání dobrodružství. Účelem je, aby destruktivní hlubinné síly nevědomého nitra neutrpěly újmu zoufalství, pudových afektů, ženoucích živočišnou duši do zkázy, aby naopak bylo probuzeno vědomí vyšší duchovní reality. I C. G. Jung potvrzuje nezbytnost vědomí božské podstaty, která je v kontrapozici s nevědomím projevujícím se agresí a podrážděností. Proto andělé nám zprostředkovávají tvůrčí ochranné impulzy, abychom povstali ze zoufalství hlubin a v plné důvěře přijímali léčivou přítomnost andělů.

Autor připomíná, že věřit v anděly neznamená nutnost vyznávat celou křesťanskou dogmatiku, leč většinou po prožitém traumatu dochází k proměně vědomí vyšší moci, vysílající záchranu andělů. Pro mnohé je to i cesta k přijeté živého zjeveného Boha, který zasahuje do dějin prostřednictvím nejen andělů, ale i proroků, mužů Božích, z nichž nejvýznamnější je Ježíš Kristus.

Anděl je prostě strážce, který slyší pláč, zejména pak dítěte. Biblické příběhy znázorňují tuto skutečnost, když otrokyně Hagar, která očekává dítě s Abrahamem, poněvadž Sarah je neplodná a je vyhnána do pouště zoufalství, aby našla studnici Boha živého (Genesis 16, 14). Symbol studny s živou vodou naděje znázorňuje blízkost Boží sesláním andělů - zejména když se jedná o dětský pláč. Autor tuto situaci potvrzuje slovy „Tam, kde už slyšíme pouhý křik úzkosti je poblíže studna naděje a pomoci,“ kdy anděl může zasáhnout i prostřednictvím člověka. Mnozí lidé, zejména v pubertálním věku, jsou ohroženi nevědomím živočišné duše (nefeš), kdy problémy zejména sexuálního charakteru může řešit silně věřící terapeut.

Kdy anděl otvírá nebe, dosvědčuje například příběh o Jákobovi, který je na útěku před Ezauem, který ho připravil o prvorozenecké právo. Zdá se mu sen, že andělé sestupují po žebříku nahoru a dolů (Gn 28, 12) a slyší hlas Boží - nikdy tě neopustím (Gn 18). Autor charakterizuje Jakobův stav duše jako boj s vlastním stínem před nímž nemůže uniknout, leč jedině jeho integrací, aby s ním bojoval i v noci, a byl přijat Bohem jako chrabrý bojovník. Poté andělé mu ukazují otevřené nebe, v němž se vytrácí stíny duše. Kameny, o něž v životě zakopáváme a který měl pod hlavou Jákob nakonec zvedneme jako on, vztyčíme jej, jsouce pamětlivi Boží pomoci vysílající anděly - pomažeme olejem, neboť se stal kamenem Božího požehnání. Vždyť to prokázal Jákob a obdržel jméno Izrael - ten, který bojuje s Bohem.

Útěšná zvěst, která zdánlivě vzdáleného a nepochopitelného Boha vnáší do každodenní skutečnosti, aby se nad pouští lidské prázdnoty a běd otevřelo nebe.

Žehnající anděl (Benedictus) pomáhá řešit tvrdou životní výchovu či situace tím, že si dotyčný vytvoří zklidňující obranou oblast uvnitř duše (mezioblast) kam nepřipustí, aby pronikaly negace slov či neoprávněný hluk pomlouvačů, kteří se snaží spravedlivému uškodit. I zde platí vhodnost neulpívat v životě na malichernostech, umět rozlišit podstatné od nepodstatného. Leč nelze spoléhat na milost shůry, vyslovenou na povel... Proto existuje i anděl, který nám staví do cesty překážky, abychom dokázali, nakolik jsme hodni Boží milosti a pomoci. Biblický příběh Bileama s oslicí (kniha Daniel) nás poučuje, abychom se slepě neupínali na to, co jsme si vzpurně předsevzali v nevědomí, že cesta je srázná. Velmi povzbuzující úlohu má anděl, prostřednictvím něhož hovoří Bůh, leč mnozí jeho hlas neslyší pro zaneprázdněnost vlastním egem zúženým vědomím. Mnozí mohou namítnout, že oběti zemětřesení či záplav a jiných živelných pohrom jsou vydány napospas. Autor v této souvislosti zmiňuje posilu nebes prostřednictvím vlád světa, jak dosvědčuje situace v New Orleans.

Autor nezodpovídá otázky, proč na světě je tolik válečného napětí, teror - leč konstatuje, že vládce naší planety pádu je satan - odpůrce boží, který se vzpříčil Bohu a kosmickému Kristu, který zvítězil nad peklem, smrtí a hříchem spásnou obětí na kříži a boj trvá mezi syny tmy a světla dokud nepřijde Pán, aby definitivně oddělil plevy od zrna.

Andělé síly nám pomáhají vymanit naši individualitu, tam kde nám je bráněno projevit vlastní zdravý názor. Autor zmiňuje zdravou agresi v případě, že se nenecháme manipulovat či šikanovat. Zejména lidé s tak zvanou prudší povahou (cholerikové či sangvinikové) trpí, když nemohou svá mínění vyklopit ven, prostě se zdravě ventilovat, čímž svoji agresivitu či nápor namíří vůči sobě v podobě sebe nenávisti.

Rafael je archanděl, který léčí. Biblický příklad o Tobitovi, jeho zúžené spiritualitě, který poslouchá jen nařízení a zákony a jehož zbožnost se obrací vůči sobě v podobě sebenenávisti. Autor uvádí nejen Tobitovu zaslepenost - neschopnost milovat život, stejně jako Sářinu posedlost - které andělé musejí otevřít zrak, většinou vnitřní, duchovní. Příběh o třech mladicích v ohnivé peci (Daniel 3, 19), kam byli vrženi nenávistí krále, neshoří neboť je ochrání anděl. V rovině psychologické lze v ohni spatřovat vlastní vášně, zlost, zášť, nenávist či závist, které odnímají pozitivní životní energie a blokují energie duchovní. Proto autor doporučuje četnost meditací pomocí pohroužení do ticha s prosbou o styk s andělem, s božskou dimenzí, v níž teprve se stáváme lidmi k obrazu Božímu, jakými jsme byli před pádem v Edenu.

Biblické příběhy demonstrují vnitřní stav nevědomí i podvědomí, v nichž jsou zahnízděny komplexy (eneagramy). Co s nimi? Potlačovat je či je převést do vědomí a analyzovat je s anděli? Je jisté, že je třeba nabýt zdravé sebevědomí, jinak - jestliže se nevymezíme vůči druhým jako nemanipulovatelné bytosti, usilující o perfekcionismus pro zalíbení se druhým - vzplanou v nás hektické agrese, které se obrátí proti nám jako vyceněné tlamy šelem, které nás pokoušou, když s nimi nedovedeme zacházet ve smyslu odstupu či zklidnění, či jejich zapuzením. Otcové pouště dokázali ovládnout vášně, aby jim sloužily jako energie se silovým pozitivním nábojem. Tvrdí, že jsou to andělé, kteří nás uschopňují k pokojnému kontaktu a agresemi a hektikou. Pomoc andělů je na straně těch, kteří prožívají osvobozující Boží blízkost a láskyplné vanutí Božího dechu. Jako v podobenství o Danielovi, který byl vysvobozen ze lví jámy, poněvadž jeho zraky mířily nadějně k Bohu. Uveďme příklad Ezechiele, největšího z proroků starozákonních, který prchá do pouště zklamán sám sebou, že zradil Boha, když nepřemohl jeho nepřátele a vzdal boj proti Baalovým kněžím temnot. V domnění, že je vše ztraceno - objevil se anděl s chlebem a vodou - spirituální potravou, aby se vydal na cestu pouští - tj. proměny trvající 40 dní (symbol zkoušek a proměny).

Zkušenost setkání s andělem můžeme mnohdy zažít jako blesk z nebe, kdy náhle je nám vše jasně průzračné a my odhazujeme hektiku a rozmrzelost. Musíme si uvědomit, že anděl a zejména Bůh není v bouři, jak se domnívá Eliáš, když vstoupí na horu Choreb, aby se přesvědčil že je přítomen v tichosti srdce - podle Luthera v tichém šumotu, či v tetelivém mlčení dle Martina Bubera. Ano, když se vše rozpadá potřebujeme strážného anděla.

Údajně za nás bojuje archanděl Michael, jméno vyjadřující - ten, který je jako Bůh, neboť je vůdcem andělských legií. On je to, který bojuje i proti zabsolutnění světské moci, mamonu a ničivým válkám. Proto je zobrazován jako rytíř - anděl se zlatou helmou na hlavě, štítem a ohnivým mečem. Ve zjevení sv. Jana je vůdcem nebeských vojsk, které se vrhají na nepřítele Božího - draka, aby ho strhli dolů s nebes. Tato šelma, která spadla na zem a strhla jednu třetinu hvězd je původcem zla na zemi (s numerologií 666), dokud nebude dokonán boj andělů, v čele s příchodem Ježíše Krista - zachránce a soudce. (Zj. 12, 7 - 9) Archanděl Michael je při veškerém útoku temných sil na straně spravedlivých, dodává sílu z Božího trůnu. Obdobně se chová archanděl Gabriel - hrdina Boží. (Doslovně - má síla je Bůh), slibující v katastrofálních situacích nový počátek..

O tom, co znamená vidět anděla ve svém životě, či přijít s ním do styku, sledovat jeho stopy vypovídá sám autor: „Při duchovním doprovázení anděli jsem směl být opětovně svědkem toho, jak lidé zakoušeli uzdravení a osvobození, když meditovali a zakoušeli setkání s božskou dimenzí. Až teprve v božské sféře se mohli stát duchovním člověkem. Jestli objevili ve svém životě anděla byli svobodní navzdory tísnivé blízkosti nepřejícných lidí, kteří je uráželi a častovali despektem. S anděli prožíváme hojivou a osvobozující Boží blízkost, láskyplné a něžné vanutí Božího dechu zbaveného hektiky.

Jelikož nejoblíbenější jsou andělé adventní a vánoční doby, promluvíme o nich v příštím čísle, abychom pocítili, že v studené tmavé zimě se otevírá nebe plné světla a andělů zvěstujících radostnou novinu o zrození světla světel - o Bohu, který se zjevil v Ježíši Kristu jako Spasitel - světa temnot Vykupitel.

prof. Miluše Šubartová, 2005, Brno





(( Pozn.: ... -autorka dává své texty -včetně tohoto -většinou "volně k dispozici", nepřeje si však, aby případné citáty či úryvky byly nevhodně "vytrhovány" z kontextu -jsem tedy autorkou pověřen posoudit možnost -"vhodnost" použití pouze takového úryvku, apod.; -kontakt na autorku v připadě zájmu "zprostředkuji" ; - Zeanddrich E. ))



."


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
 
 
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 (21) 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 40 41 42 43 44 45 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 64 65 66 67 68 68
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter