Povídka z pralesa

/pro Fandu na dobrou noc/

   Bylo nebylo. Do jednoho deštného pralesa mezi kanibaly přijel misionář s notebookem. Kanibalové misionáře brzy snědli, počítač si ale nechali, líbilo se jim, jak poblikává. Uctívali ho, tančili kolem něj rituální tance a když zhasl docela, postavili mu zvláštní chatrč se střechou z palmových listů. Nad její vchod neumělou rukou nakreslili záhadný nápis, který vídávali na obrazovce.

   Za nějakou dobu dorazil do pralesa další misionář. Když viděl tuhle svatyni, zhrozil se a vysvětlil kanibalům, že uctívají nepravého boha. Lekli se hněvu svých původních, misionáře za trest snědli a  počítač zahodili do džungle. Tam obrůstal liánami a pomalu se rozpadal.

Po mnoha letech na něj narazila expedice a už nepoznala, k čemu sloužil. V muzeu ho vystavili jako „předmět, určený pravděpodobně k uctívání …“

/srpen 2006/