Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 19.4.
Rostislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Recenze, názory
 > Recenze, názory
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Anna Pammrová - Život a dílo - II.část (závěrečná)
Autor: Janele z Liků (Občasný) - publikováno 15.7.2009 (00:48:30)

Dílo Anny Pammrové

     Její literární činnost začala pozvolna. Nejdříve překládala z francouzštiny a němčiny.

Ovládala lépe němčinu než češtinu, chyběly ji znalosti gramatického systému češtiny, ve kterém nebyla nikdy soustavněji školena.V mládí byla vzdělávána pouze německy.

Již v letech1904-1906 přeložila Výlety do nebe od Camilla Flammariona a různé články. Své články uveřejňovala v časopisech jako:

 

Dvacátý věk, vycházel r. 1901-1902 v Židenicích u Brna, vydával V. Šarpen (Nepraš)

Vesna, nakladatel Joža Jícha v Brně

Kosmické rozhledy, Praha-Žižkov, Táboritská 5

Mazdaznan a Dobrá myšlenka, Ženský obzor v Praze, Isis, Mladé proudy a Zádruha

 

     V době, kdy byla Anna Pammrová v nejintimnějším písemném styku s Březinou, uzrávají pod vlivem vzájemných debat její myšlenky, které uložila v samostatných spisech:

 

1917 – Alfa (embryonální pokus o řešení ženské otázky)

1919 – O mateřství a pamateřství

1925 – Cestou k zářnému cíli

1936 – Zápisky nečitelné

1937 – Odezva z lůna stvoření (jako soukromý tisk)

1940 – Mé vzpomínky na Otokara Březinu (pův. Kolo r. 1934)

1945 – Zrcadlo duše - verše
1970 – Žena s duší lesa (výběr z dopisů A. P. Leonoře Pammrové-Pohorské)
1982 – Dopisy A. P. rodině Havlových
           Dále příspěvky do časopisů a překlady (př. T. Lessing – Evropa a Asie)

2002 – Antieva[1] (tak sebe nazvala Anna Pammrová) - ucelený autobiografický román z dětství a mládí

Dopisy Otokara Březiny Anně Pammrové z let 1889-1905 vydal v Nové Říši 1930-1932 Emanuel Chalupný, Nové vydání z roku 1939 vyšlo v komisi Melantricha.

 

Vliv Anny Pammrové na Otokara Březinu a jiné

 

„Můj vliv na Otokara Březinu tkví v tom, že jsem ho měla k tomu, aby zanechal vyučování na škole a věnoval se pouze tvorbě.“[2] Po jeho smrti přicházelo do její samoty mnoho lidí.

     Dále vedla korespondenci se slovenským evangelickým knězem a náboženským myslitelem a pacifistou Jánem Maliarikem z Velkých Levár. Také s Theodorem Lessingem[3], s překladatelkou Žofií Pohoreckou nebo rodinou stavitele Havla, který měl od r. 1907 nedaleko letní sídlo a dalšími. Mimochodem s Havlovými, kteří do Havlova jezdívali v letních měsících, se i stýkala, což bylo výjimečné. Udržovala jen minimální styky s příbuznými a přáteli.

     Anna Pammrová byla velmi originální ženou, často vnitřně rozpolcenou, ženou svébytnou, která v mnohém předběhla svou dobu, byla za to často odsuzována. Feministka a teozofka, spisovatelka a překladatelka, myslitelka a esejistka, stále toužící po dalším sebevzdělávání. Zemřela 19. 9. 1945 ve svém lesním domku, ale její odkaz je stále silný a živý, leč trochu pozapomenutý.

(…)

Na troskách, ve tmě, v bouři, pozorně naslouchám,
Tak pobožně a tiše, že ani nedýchám...
Zdá se, že přece jednou tím žitím zamíchám:
Ten Osud, černý Osud,
Za všechno co mi vzal,
V odplatu generosní
Mi soběstačnost dal![4]

 

 Životní filozofie  

      Pod vlivem četby, důkladně poučena životem, povahou se klonící k shopenhauerovskému pesimismu, dospívá Anna Pammrová k strohým eticky a metafyzicky pojatého feminismu. O její vzdělanosti a sečtělosti svědčí mj. i znalost východních filosofií. Velmi se zabývala teozofií[1]. Poznamenalo ji myšlení J. J. Rousseaua, L. N. Tolstého,  konfrontace s filozofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho.

     Hlavním ale zůstávalo duchovní přátelství s Březinou, se kterým komunikovala až do básníkovy smrti (25. března r. 1929) prostřednictvím bohaté korespondence. Osobně se setkali až po letech r. 1925 v  Tasově u Jakuba Demla, r. 1927 a 1928 ve Žďárci. Tento vztah ovlivnil nejen Březinu, ale přinesl cenné inspirace, informace a impulzy v tvorbě a osobním životě i Pammrové, kterou prý zachránil ve chvíli, kdy pomýšlela na sebevraždu. Měla velmi ráda samotu, podobně jako dvě předešlé básnířky. Samotu milovala mimojiné i proto, že nechtěla být ovlivňována jinými lidmi. Znala se a věděla, že snadno podléhá cizí vůli. Říkala: „Pravá samota očišťuje bytost od nákazy společenské.[2]

 

     Jediné vykoupení lidstva vidí v ženě, osvobozené od pout evaismu, získavší prvenství v lidském společenství a v souladu s přírodou. S odporem se staví k vražedné civilizaci založené na lži. Jedinou záchranou člověka – podle Anny Pammrové – může být návrat k velké, čisté, silné Matce Přírodě a zřeknutí se všech výstřelků. Odmítala soudobou morálku, umožňující podle ní zotročení ženy mužem, zastávala důsledně feministické postoje a proti civilizaci důsledně staví svéráznou přírodní filozofii. Její knižní a časopisecký odkaz lze shrnout do tří tematických oblastí:

 

 V první sleduje otázku ženské emancipace z pohledu feministky, kritizuje mužskou nadřazenost, ženskou zotročenost.

V druhé kritizuje až do krajnosti moderní civilizaci, technické vymoženosti (nesnášela hluk továren nebo letadel), konzumní společnost a její sociální nespravedlnost a domnívá se, že člověk se může zachránit jen o samotě.
Ve třetí přebíhá o desetiletí ekologické myšlení. Vyzývá k nápravě protipřírodního myšlení a k nastolení nového, hlubšího vztahu k přírodě. Existenci současného člověka zobrazuje pesimisticky, prý žije v absurditě, ovšem má optimistickou vizi – svět by měl dospět ke „kráse Všehoživota“. Ačkoliv celé její životní dílo je prodchnuto silným příměskem sarkastického pesimismu, přece jen nakonec vyznívá kouzelná píseň tajemství tohoto života smírnými verši:

 

Kráso dne! Nádhero noci!

Paprsku tvůrčí, Sílo tajemná,

V Tebe chci proměnit sebe…[3]


[1] náboženská nauka založená na snaze dopracovat se intuitivně božské moudrosti a poznání, je ovlivněna právě východními filozofiemi i okultismem

[2] KŘEMENOVÁ, a. Anna Pammrová – životopis. Tišnov: Sursum, 2005, s. 197. ISBN 80-7323-113-1.

[3] PAMMROVÁ, A. Zrcadlo duše. Brno: Brněnské tiskárny, 1945, s. 16.


[1] PAMMROVÁ, A. Antieva. Tišnov. Sursum, 2003. ISBN 80-7323-036-4.

[2] KŘEMENOVÁ, A. Anna Pammrová. – životopis. Tišnov: Sursum, 2005, s. 208-209. ISBN 80-7323-113-1.

 

[3] Německý antifašistický filosof, který varoval s předstihem před nástupem tyranů a stává se první obětí nacistické diktatury, A. P. ho překládala. Vyměňovali si v korespondenci názory na společenský vývoj i problémy ohrožení přírody negativními účinky technického pokroku. Setkali se spolu v roce 1926 ve Žďárci.

[4] http://www.petr-fabian.cz/antologie/autori/pammrova.htm



Poznámky k tomuto příspěvku
Janele z Liků (Občasný) - 15.7.2009 >
Všechny básnířky – spisovatelky, které jsem si pro svou práci vybrala (Irmu Gesslovou ve zpodobnění na Totemu vynechávám, je tu již práce Emmeta-RAYE), vlastně nejen pro ni, pojí nestandardní sociální prostředí, které je, jak se dozvíme v ledajaké učebnici obecné psychologie, pro utváření zdravé psychiky a úspěšné zařazení do společnosti rozhodující. Tyto ženy buď matku předčasně ztrácejí nebo ji mají, ale ta neplní dostatečně svou roli. Je zajímavé sledovat proměnu rolí, kdy se ony samy stávají matkami.
Tyto ženy/matky nejsou z těch, které „troubí, aby zazněly“. Jsme svědky intenzivního prožívání raněných žen, které utíkají do svého nitra, k sobě, jako k jediné jistotě, kterou mají. V pesimismu a skepsi nás učí přistupovat k věcem bez iluzí. Oddávají se hluboké kontemplaci, která je posunuje k Pravdě, vyššímu vědomí – přestože je tento akt bolestný.
Promlouvají k nám lyrickou poezií, která není úmyslně zaháněna do krajnosti, násilně, strojeně psaná a hnaná na papír. Vyvěrá zcela přirozeně v metaforách, z vnitřních krajin, do kterých nám dovolily nahlédnout. Mnohé jejich podněty ke psaní přicházejí z podprahového vědomí, uvnitř člověka se nacházejí neuvěřitelně velké prostory, ve kterých se vše hemží a spojuje, generují se myšlenky, na platformách vzpomínek, smyslových informací.
Čím hlouběji do své ženské duše sestupují, tím více se ocitají v bludném kruhu, z kterého nelze vykročit. Lépe tento pocit vyjádřila ve své básni Šárka Smazalová:

Tápeme v tápání
hledáme v koncikonců
ale hledáme
(kdo hledá najde)
Najde koneckonců
začátek hledání
Začátek hledání
v koncikonců
ale začátek
Začátek tápání v tápání
(1965)

Zdůraznila bych především verš ale hledáme, který odkazuje na mnohdy těžké nevzdávání se, snahu se přesáhnout.




<reagovat 
anae (Občasný) - 15.7.2009 > v podstatě je svým životem hodně podobná Haně Fouskové - pro oblibu samoty, lásku k přírodě, nezávislosti a umění, ale nebyla asociál jako je HF (ta je ale z důvodu své psychické nemoci) .. myslíš, že se k AP Březina choval nadřazeně? nejspíš ne, tohle zjednodušené tvrzení bych ještě prozkoumala, HF nějakou mužskou nadřazenost neřeší, ta vidí lidi jako lidi, ač stále se vzdalující, pohlaví snad vůbec nerozlišuje, co? je v tomhle dál, taky v jiné době ... a dá se nazvat chajda v lese nad řekou lesním domkem? (tam nejspíš umřu :-) .. ti Havlovi asi v sobě vždycky měli něco přitažlivého, i když to byla rodina dravých podnikatelů ..
Body: 5
<reagovat 
Janele z Liků (Občasný) - 15.7.2009 > Nechoval se k ní nadřazeně, on byl západně smýšlející filozof, když jej potkala-skeptik a pesimista, ona hinduistka se statným kořenovým systémem. Doplňovali se. Nazývala jej člověkem západu. Nejsem znalá jejich korespondence.
<reagovat 
anae (Občasný) - 16.7.2009 > no ten statnej kořenovej systém - na tom bych moc nebazírovala, asi byl narušenej tím "sirotkovstvím", hloupým příbuzenstvem .. proto utíkala do lesa, před pitomcema tam člověk obvykle uniká ... :-)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter