2

Ichigo otevřel dveře do pokoje, kde byla Elune s Asukou.

„Můžu na chvilku?“ zeptal se.

Elune se rozhodla dát mu druhou šanci. „Tak jo, ale nebbudeš nás hladit po vlasech ani nic podobnýho.“

„Dobře, dobře.“

Bylo to poprvé, co se Ichigo bavil s takhle krásnými dívkami. Ve své snaze zašukat si se Ichigo zabýval těmi nejsnažšími objekty a to byly ty ošklivé. K tomu dodával, že by šukal všechno. Říkal, že ty hezké nemá cenu balit, protože je už dávno někdo šuká. Říkal, že ty krásné jsou namyšlené. Ale vlastně skoro žádnou neznal.

Ichigo se posadil na židli a zeptal se: „Co ste dělaly než ste se dostaly sem?“

Asuka: „Já sem chodila na Damu.“

Elune: „Já sem studovala na filosofický fakultě. A co si dělal ty?“

„Studoval sem molekulární biologii. Myslíš Elune, že je filosofie k něčemu užitečná?“

„To je jasný. Filosofie je užitečná hlavně v rukou lidí, který sou u moci. Dyť celej právní systém, celá struktura státu sou postavený na nějaký filosofii.“

„To je spíš politologie.“

„Politologie je součástí filosofie.“

Ichigo si musel připustit, že je filosofie užitečná.

Elune dodala: „Ale filosofie není užitečná jenom v politice. Ještě úžasnější se mi zdá, když se běžnej člověk s filosofií setká v anime nebo knížkách a stane se moudřejšim, změní ho to a odnese si cenný myšlenky pro svůj život. Ale já nedělám filosofii, protože je užitečná pro lidstvo, dělám jí, protože je užitečná pro mě. Dává smysl mýmu životu.“

Ichigo: „Ale stejně fyzika nebo biologie sou pro lidstvo daleko užitečnější.“

Elune: „Asi jo, ale bez filosofie bys tu neměl vzkvétající civilizaci a bez ní by tu nebyla věda. Ale mně se na filosofii líbí, že nám pomáhá porozumět tomu lidskýmu, zatimco třeba fyzika se zabývá neživym vesmírem. Z toho důvodu mi filosofie připadá daleko rozmanitější.“

Ani Tassadar nikdy nedovedl Ichiga tak přesvědčit o významu a kráse filosofie jako teď Elune.

Elune se zeptala: „A tebe baví molekulární biologie?“

Ichigo: „Ani moc ne. Ale to žádná pořádná věda není moc zábavná. Dělám to, protože chci udělat něco prospěšnýho pro lidstvo.“

„Neděláš to, protože se chceš stát tim nejvýznamějšim člověkem? Já sem dřív totiž taková byla.“

„Asi to je taky jeden z důvodů.“

„Já se pak ale rozhodla prožít radši krásnej život než se stát významnou a dělat něco, co mě nebaví.“

„Hele tak zkusíme řešit něco filosofickýho.“

„Tak jo, počkej něco vymyslim.“ Elune chvíli mlčela a pak řekla: „Jakej je podle tebe pravej účel školy?“

„Aby lidi naučila, co budou potřebovat v životě.“

„S tim bych docela souhlasila, podle mě je účel školy naučit lidi, jak bejt v životě šťastný, a to je skoro to samý. Otázka je, jestli to škola plní.“

Asuka: „Jasně že neplní. Třeba já sem herečka, na základce nebo na gymplu mi k tomu nedali vůbec nic snad s výjimkou literatury a na tu sme zase měli hroznou učitelku. Kdyby mi kámoš neporadil herectví, tak fakt nevim, co bych dělala po gymplu.“

Elune: „Poukázala si hned na dva vážný nedostatky ve školství – škola se vůbec nezajímá o to, na co se člověk hodí a úroveň učitelů je často hrozná. Dejme tomu, že se narodí geniální dítě. Bude muset jít na základní školu, kde ho bude učit tupá učitelka se střednim vzdělánim. Bude se muset učit stejný jednoduchý věci jako jeho daleko hloupější spolužáci a když ho to nebude bavit, tak bude dokonce považovanej za hloupýho. A nejhorší je, když takový dítě bude vyrůstat v prostředí, kde budou všichni za jeho inteligencí dalece zaostávat. Škola je udělaná spíš pro ty hloupý než pro ty chytrý. Nebo když bude mít někdo nadání pro hudbu, tak má jedinou šanci jít na konzervatoř. Základní škola v něm ale to nadání rozhodně neobjeví. Hodiny hudební výchovy v něm vyvolaj spíš odpor k hudbě. Takže jediná šance, jak se takovej člověk může dostat k hudbě je, že ho k tomu povede někdo zvenčí.“

Ichigo: „Škola k umění lidi moc nevede. Kdyby je ale vedla, tak se každej chtěl stát umělcem a bylo by málo lidí, který by se věnovali nezbytný práci jako průmysl, zemědělství a služby.“

Elune: „Vyřešilo by se to tak, že umění by mohlo studovat jenom pár nejlepších. Další problém je, že třeba já teď studuju filosofii, ale na gymplu sem se musela učit matiku, chemii a fyziku, který sem nenáviděla a sou mi k ničemu.“

Ichigo: „Ale mladej člověk přece ještě pořádně neví, co bude jednou dělat. Kolikrát se člověk rozhodne až ve čtvrťáku.“

Elune: „To je jenom kvůli naprostý ubohosti školy. Přece není tak těžký poznat, jestli se na něco člověk hodí nebo ne.“

Ichigo: „A co když se bude hodit na víc věcí?“

Elune: „To je problém, kterej neřeší ani současný školství. Když se bude hodit na víc věcí, tak se může věnovat všem, dokud se pro jednu nerozhodne. A nebo se nemusí rozhodnout pro nic a věnovat se víc věcem zároveň.“

Ichigo řekl: „Si hrozně chytrá a navíc i krásná.“

Elune byla v rozpacích, jenom se usmála a nic neřekla.

„A teď tě pohladí.“ řekla Asuka.

„To neni pravda.“ řekl Ichigo a pohladil Asuku.

Zatimco Elune se smála, Asuka byla vzteky bez sebe a Ichiga vyrazila.

Další den se všichni naučili jezdit na koni a vyrazili do Aquitánie. Za dva dny dorazili k Suébskému táboru o obvodu několika kilometrů. Byl skutečně obrovský, vždyť se v něm nácházelo na osmdesát tisíc Suébů. Když Tassadar nahlédl do zaměřovače, zjistil, že v táboře jsou i ženy a děti. Uviděl strážné oddíly u vchodů do tábora a všechny je rzstřílel. Suébové byly zmatení, vždyť zvědové nehlásili v blízkosti žádnou nepřátelskou amrmádu. Vyslali spoustu jezdců do všech stran, aby odhalili pozici nepřítele a před táborem se začla seskupovat velká armáda. Tassadar nejdřív postřílel všechny zvědy, které viděl a pak začal ničit nepřátelskou armádu. Když postřílel asi tisíc vojáků, Ichigo se začal dovolávat svého nároku na zbraň. Mezitím se spousta vojáků a ženy s dětmi z tábora dali na útěk Tassadar Ichigovi půjšil pušku a ten postřílel tisíce Germánů a armáda se dala na útěk. Xellos pak vyrazil, aby zajmul nepřátelského velitele. Nalezl ho na utěku obklopeného šesti elitními vojáky, se kterými se vypořádal. Řekl veliteli: „Chci tě jenom zajmout, nic se ti nestane.“

Velitel se podvolil a Xellos ho dovedl za ostatními.

Tassadar veliteli řekl: „Si velitel Suébských vojsk?“

„Sem Ariovistus, král Suébů.“

Tassadar. „Rozkaž všem Suébům, ať se stáhnou z Galie.“

„To už ani nebude třeba, Suébové teď budou sami prchat do Germánie. Jaký kouzla ste proti nám použili?“

Tassadar: „To nebyly kouzla, ale vyspělý zbraně, kterejma teď vládne Řím.“

Ariovistus si pak všimnul Mirany. Byl omráčen její krásou. Zeptal se jí: „Jak se menuješ?“

„Mirana.“

„Nechtěla by ses stát královnou Suébů?“

„Nevim. Vůbec tě neznám.“ řekla Mirana, ale měla z nabídky radost, protože se jí Ariovistus líbil. Byl mladý, vysoký a v jeho vzhledu se uchovalo něco z dětské nevinnosti.

Ariovistus řekl: „Mohl bych se přidat k vaší skupině? Moje méno se mezi všema Germánama těší velký úctě. Mohl bych vám bejt užitečnej při vyjednáváních a díky svejm vědomostem.“

Tassadar: „Tak dobře.“

Ariovistus: „Jaký sou teď plány Říma?“

Tassadar: „Vyhnat Germány z Galie.“

Ariovistus: „Pochybuju, že zůstane jenom u toho, když má Řím tak mocný zbraně. Určitě se teď pokusí dobýt celej svět, jak bylo vdycky jeho přánim.“

Tassadar: „Máš pravdu. Ale o osud Germánů se nemusíš bát. Stanu se totiž císařem a Germány mám víc v oblibě než Římany. Sám totiž nejsem Říman. Germáni se stanou dominantní rasou říše.“

Ariovistus: „Si Germán?“

Tassadar: „Ne, ale mám germánský předky.“

Ariovistus: „Jestli chcete z Galie vyhnat Germány, tak byste se měli vypořádat s Vandalama u Tolosy.“

Tassadar: „Už se stalo.“

Ariovistus: „Tak zbejvaj Frankové v Sékvansku.“

Zvěd: „Brzo se s nima střetne generál Maximus s deseti legiema, ale přesto maj frankové obrovskou převahu.“

Pak se skupina vydala do Sékvanska. Ichigo jel vedle Elune a zeptal se jí: „Nechtěla bys řešit nejzásadnější otázky lidskýho bytí?“

„Dobře. A jaký otázky to podle tebe sou?“

„Myslim, že ty nejzásadnější otázky vycházej z toho, že civilizace obchází řád, kterej panuje v přírodě. V přírodě je stárnutí docela neznámej pojem a když se objeví, tak netrvá dlouho a netrápí jedince. Jak se má člověk vypořádat se stárnutim, s tim že už není tak krásnej, jeho tělo už nevládne takovou mocí, jeho myšlení je pomalejší, s tim, že i jeho láska stárne? Má vůbec cenu takovej život žít?“

„Myslim, že pokud bude člověk umělec nebo vědec, tak nalezne dost důvodů, proč žít. A stejně na tom bude šťastnej rodič.“

„Přesto si myslim, že by bylo lepší umřít na vrcholu sil nebo těsně za nim. Jakej život by musel člověk žít, aby k tomu došlo? Musel by o svý přežití neustále bojovat. V dnešnim světě se o přežití nebojuje. Často musí člověk spíš trpět, aby přežil. Řešenim je stát se zločincem nebo gladiátorem.“

„Takže ty neodsuzuješ zločin?“

„Ne. Zločinci sou lidi, který odmítaj přijmout ideál společnosti, kterej jim vtloukaj do hlavy a za způsob přežití si zvolej ten nejsnažší a nejriskantnější. Sou to lidi, kterejm víc záleží na nich samotnejch než na těch ostatních. Podle mě na zločinu neni nic špatnýho. Naše přirozená stránka nezkažená civilizací neni v rozporu se zločinem. Od přírody sme predátoři, který si přežití zajišťujou zabíjenim. Většina lidí v sobě ale svojí zvířecí stránku potlačí a myslej si, že je to spravně. A co z nich zbude. Nádoba vyplněná morálkou, slušností, ctností a spoustou civilizačních keců.“

„Souhlasim s tebou. Si dobrej filosof.“

„Nejsem filosof, sem vědec. Moje myšlenky vycházej ze znalostí přírodního výběru a našich předků, hlavně šimpanzů.“

„Takže vědu máš radši než ty myšlenky, cos teď řikal?“

„Jo, je užitečnější.“

„Jak si mluvil o tom, že nejzásadnější otázky vycházej z rozporu civilizace a přírodního řádu, tak mě napadlo, jak a proč došlo k přechodu od polygamie k monogamii.“

„To je dost složitý, to nevymyslim hned.“

Chvíli bylo ticho a pak Elune řekla: „U šimpanzů můžeme pozorovat, že je v jedný tlupě víc samců než jeden. Kdyby byl jeden a chtěl všechny samice pro sebe, tak by se proti němu mohlo spojit víc samců bez tlupy a porazit ho. A k tomu taky asi v minulosti docházelo.“

„S gorilama máme ale taky společný předky a u nich je v tlupě samec jenom jeden.“

„Asi se odmítaj spojovat, protože by už tlupu neměly pro sebe. Spolíhaj na svojí sílu. Možná že už tady vznikaj u šimpanzů první zárodky civilizace. Ze šimpanzů se nejvíc rozmnožoval dominantní samec. Všichni šimpanzi v tlupě spolu sváděli souboje, aby se stali dominantnim samcem. Jak se ale ze šimpanzů stávali lidi, tak se se vznikem zbraní i souboje o samice stávaly nebezpečnější. V drsnejch podmínkách se přišlo na to, že tlupa oslabená vnitřníma nesvárama nepřežije. A tak došlo k tomu, že většina mužů měla nárok jenom na jednu partnerku. Je otázkou, proč se tenhle stav udržel až do současnosti, kdy už lidstvu žádný nebezpečí nehrozí.“

„O ženy se už dneska nedá bojovat. Pokud by měl muž víc žen, tak by to musela bejt na základě jejich rozhodnutí. Byla by nějaká žena schopná dělit se o muže s jinejma?“

„Ženy podvědomě toužej po dominantnim jedinci, i kdyby se o něj měly dělit. Tyhle touhy v nich ale brzdí morálka.“