TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 9.6. Stanislava

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Už ne!...můžu
Autor: Trisi (Občasný) - publikováno 15.6.2000 (11:07:42), v časopise 17.6.2000

Trisi (Občasný) - 27.6.2000 > Vážený pane anonymní čtenáří a vlastně i ti ostatní, co už přečetli nebo ještě budou číst tuto rýmovačku, nechci, aby to vypadalo, že neumím přijmout kritiku, ale jak je vidět, tak jste nic nepochopili! MImochodem výraz "...akroutil hlavou v úžasu a hnusu.." zní možná trochu pateticky, ale paradoxně je tím nejpravdivějším a nejvýstižnějším v tomto dílku, které je velice osobní! Nejsem zkurvenej alibista...nechci, abych byla zase za kreténa, co si hraje na chudinku a chce, aby ji všichni litovali a brali ohledy...chtěla jsem mlčet, ale fakt to nejde, protože jsem pekelně nasraná! Lidi, proboha, hodno´tte řemeslo a ne obsah, když , s prominutim, hovno víte! Já bojuju s jednou z nejodpornějších a nejzákeřnějších civilizačních chorob. Pravda, můžete sní žít i několik let avůbec nemusíte umřít, ale na konci z vás zůstane lidská troska...bez prdele!...viděla jsem lidi stejně postižený, jak dopadli!!!

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Trisi
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)