Na okraji propasti sedím, dívám se

dolů, do temné hlubiny tvé duše

Svítím si rozumem, plamen zhasíná

Otevřít nemůžu, mám špatné klíče

V zamotaném klubku pochopení

kód od trezoru tvého srdce

hledám, variací nekonečně mnoho

Čas, naděje mizící v dálce...

Natahuju ruku, dotýkám se

skleněného hradu

Namaluju duhu, dobývám tě

tajemnou nicotou

                        svého nitra

Bojuju proti větru, síly docházejí

slepou láskou zatížená, volám

na křídla ptáků :

               Vezměte mě s sebou!

19.10.2002