Mě se chce na velkou okamžitě, jak se dostanu přes padesát metrů od baráku! (Fakt!) No dobře, na těch 50m nebazíruju, ale jde o to, že, znaje svá střeva, snažím se vždy před odchodem posedět v oné skromné místnůstce s “porcelánovým posedem”, abych preventivně zažehnal případné sprinty ze zastávky tramvaje zpět domů, eventuelně spěšné návštěvy podniků, kde mohu zákeřně použít tamní toalety (v tomto směru asi vede hitparádu Donkey Donuts dole na Václaváku, teď už si říkají jinak, ale odporně přeslazené americké koblihy tam mají stále, ty jsem zkusil asi jednou v životě, zato tamní 00 mnohokráte, a samozřejmě síť záchodků nechutně spláclých hambáčů McDonald, ačkoliv tam si už teď dávají majzla, jestli jste nějaký ten kus jejich žvance pojedli, než se jdete vyprázdnit, jinak pět korun, pane!). Je to jak z komixu. Obvykle se dostanu na tramvaj až na podruhé. Též velmi oblíbená místa maximální aktivity mých střev jsou obchodní domy a vůbec obchody všeho druhy, deset minut a nechávám partnerku mou milou napospas labyrintu regálů a pádím vyhledat water closet, pokud možno.