Ráno jsem objal ticho

tys viděla

ve tvých očích

dosáhl jsem zrcadel

budu se po zbytek dne

dívat na slunce

jak stoupá a padá

kam až mi okna dovolí

a vyjdou najevo

všechna má slova

nakonec to jsou jen stíny

kdo zůstávají s těly

jdeme

tráva se lísá

jako zvíře

zvedl se vítr

držíš si lem sukně

ty vidíš v nebi

běžet psy

tvář pole s mladým obilím

se dívá jinam

zaseji

na chléb

rozpláču tě

pro sůl

pak vrátím ohni

všechny růže

tys viděla