Lidová

I

Můj milý v pokoji

mince si přebírá,

zatímco já

renety krájím,

on hladí orlice,

zradím jej,

jablka křehká jsou krájená

stříbrným příborem,

až bude pryč.

II

Večer se zapikám

do starých jabloní,

čistě se prostřu

na tkaninu déšť,

plaménky průhledné,

z prastaré sklínky

pokradmu zahořím,

srdénko broušené, zrádné.

III

V jádřinci stín.