mrtvé...
i. (... améby)
mrtvé améby kaluží zrcadlí
- jak jinak než mrtvě -
letní noc s novým měsícem a starým neonem a
štíhlé zlomkrky lamp
se nějak nemohou dorýsovat
proti tomu falešnému nebi,
do nějž naschvál (vzteky) šlápnu,
aby si nemyslelo;
některé obživnou a pronásledují mě,
sotva jim stačím:
po schodech, přes práh, k posteli.
Ráno to uklidím, i když není k vůli komu čemu.
Mrtvé améby křivě zrcadlící
nicotu všech příštích dní.
Křivě.
ii. (... - živé dívce)
píši Ti, ač nevím, jsi-li ještě mrtva,
a ač vím, žes již obživla a
neohroženě chodíš po tom nádherném světě,
z nějž jsi mě vyloučila tak samozřejmě a neodvolatelně,
jako se vylučuje při hokeji nebo v logice...
píši Ti na květy, které nikdy neuvidíš.
|