Smála se... přihazovala věty Ulicí

v tu chvíli šly a roztržitě zevlovaly celé trsy bytostí...

 

Měla před sebou

velkou porci zmrzliny ptala se mě

na ty nejsnažší věci - jak vnímám moře navečer 

vzrušující sykavky přílivu

zda se rád koupu za soumraku nahý...a sám... co v zemi odkud jsem

považujeme za hrdinství...

 

Přísámbůh jsem pouhý sebezpozdilec, ani na jednu

jedinou otázečku neumím jí odpovídat...

z očích svých češu záblesky

zájmu o ni...

 

Jak je to tady vše bez komentáře

bere mě za ruku

vede k moři

a nic mi není známo

 

Nedá se říct že ji následuji

nedá se říct

vůbec nic