Bez toho

aby čímkoliv pohnul

vrávoravě 

v nekonečné modři zasazený 

bílý zub

 

Učím se mluvě tvého města

sotva jsem přistál 

mlčky sedím v parku nad řekou

vidím tvé obcházení zrcadlících kaluží 

a vím že místní styl je

zevně i uvnitř zápasit...

 

Na jedné z hlavních tříd

mě podezřelý Číňan učí kaligrafii

mrká na mě že musím hlavně prodat 

ty silokřivky na bledém archu

dávno odvanutý význam

posvátných nápisů

 

Tak prodávám den za dnem

černé tahy...

 

abych tě mohl bíle milovat

aby se mohl dít

skrytý zázrak tebe

bez nároku na cokoliv

 

nečekaně nás zavinul

 

daleko od významnosti slov

návyků a vztahování