Plot bez brány, jež zarůstá

       (krásou s trnovým brněním)

Holé hradby tvořící ...

Tak opilý koráb bez břehu

Ve vlnách agónie se zmítající

Ten pohled slepce hluboký

   (žal odráží se v slepé duši)

A žebrákova struna napjatá

S modlitbou plané dlaně sevřeny

                               (ty bezobsažné paže)

Nicotnou číší skolená  

Zakletý princ v jedovatém vánku

 (touží po odpuštění)

Věčná paranoia mu hostem

               (tím hostem nezvaným)

Se kterouž ladně tančí den co den

V tichém teatrálním spánku