Loučení

Zabila mnohé, když zabila sebe,
naděje, pocity, radost i žal.

Zabila mnohé a především tebe,
zničila všechno, co osud ji dal.

Pohřbila lásku, když dala ti sbohem.

Když zavřela oči, rozbila sny.

Zhřešila těžce a zhřešila v mnohém.

Zmizely noci a splynuly dny.

Splynuly v moře, kde nežijí ryby,
v moře, co rychle vysychá.

V perlách jsou úspěchy, v oblázcích chyby,
v písku pak smrt je ukrytá.

V západu slunce teď zříš její tváře,
loučí se s tebou každý den.

Tvé oči se vpíjí do sluneční záře,
než zmizí ti zase a skončí tvůj sen.

Jen otřeš své slzy a myslíš zas na ni,
tajně ji líbáš, přesto nedýchá.

Pak s lehkostí pírka a podobna lani,
upadne zase, do vln, do ticha.

Už stokrát¢s ji našel a stokrát objímal.

Stokrát ses modlil, aby mohla žít.

Už stokrát¢s ji ztratil a stokrát proklínal

Všechno je marné, nech ji odejít.