Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 19.4.
Rostislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Ve tmě
Autor: Jonáš (Občasný) - publikováno 9.4.2012 (20:12:54)

Ve tmě

rozhlasová miniatura

 

ČLOVĚK       Kde to jsem?

HLAS             Vítej ve tmě.

ČLOVĚK       Kdo jsi ty?

HLAS             Jsem hlas. Říkej mi třeba Pavel.

ČLOVĚK       Dobře, Pavle. Proč tu jsi?

HLAS             Jsem tu proto, abych vítal lidi ve tmě. A abych se vysmál těm, kdo si mysleli, že to bude vypadat jinak.

ČLOVĚK       Hm. Co bude teď?

HLAS             Teď půjdeš a rozplyneš se.

ČLOVĚK       Za jak dlouho?

HLAS             Až budeš chtít. Nebude to bolet.

ČLOVĚK       Opravdu jsem si myslel, že to bude vypadat jinak.

HLAS             Jak?

ČLOVĚK       Myslel jsem, že potkám dědu.

HLAS             To je zajímavé. Rozveď to.

ČLOVĚK       (spěšně) A další lidi, kteří mi chyběli. A že budeme spolu v dokonalém porozumění.

HLAS             Zřejmě jsi porozumění postrádal.

ČLOVĚK       Někdy.

HLAS             Čím byl tvůj děda?

ČLOVĚK       Prý zubařem.

HLAS             Máš ještě vzpomínky?

ČLOVĚK       Jak by ne. Tolik jsem toho prožil.

HLAS             Tak si na něco vzpomeň.

ČLOVĚK       Počkej… Jako na cokoli? To je těžké.

HLAS             Jen do toho.

ČLOVĚK       Pamatuju si, jak jsme jezdili se ženou na dovolenou. Někdy jsme se trochu přeli.

HLAS             To je všechno?

ČLOVĚK       Ty se mi vysmíváš.

HLAS             Od toho tu jsem. Jaký zvuk si vybavíš?

ČLOVĚK       Rozjíždějícího se auta.

HLAS             Nejhlubší zážitky?

ČLOVĚK       Hory, moře…

HLAS             Zdá se mi, že jsi hodně lpěl na cestování.

ČLOVĚK       Jsem u výslechu?

HLAS             Kdepak.

ČLOVĚK       Každý rád cestuje, když má peníze.

HLAS             Proč?

ČLOVĚK       Nikdo nevydrží na stejném místě. Rádi se přesouváme. To patří k věci.

HLAS             Pěkné výmluvy. Vzpomeň si ještě na něco.

ČLOVĚK       Vzpomínám si, jak jsme jednou zůstali v práci s kolegou o trochu déle. Byl už večer, na chodbě svítily zářivky a najednou se ozvalo klepání. Měli jsme z kanceláří východ na dvě různá schodiště a používali jsme jenom jedno. Od druhého (drnčivý zvuk elektřiny) měli klíče jen někteří zaměstnanci.

HLASY          Pusťte tu vodu… Tady maj lidi prádlo v pračkách…

ČLOVĚK       My nemáme klíče, počkejte…

KOLEGA       (vrací se) Nám voda normálně teče. (konec zvuku elektřiny)

ČLOVĚK       Bylo to, jako kdybychom si z nich dělali legraci. Hlasy za dveřmi, ve tmě. Tehdy jsem si uvědomil, že bych byl schopen zabít člověka.

HLAS             Pěkný příběh. A teď si myslíš, že to bude podobné. Že jsi za nějakými dveřmi, jenom na špatné straně.

ČLOVĚK       Ano, to by mohlo přicházet v úvahu.

HLAS             Dovol, abych se ti vysmál.

ČLOVĚK       Máš-li zapotřebí.

HLAS             Vzpomeň si ještě na něco.

 

ČLOVĚK       Proč se se mnou bavíš?

HLAS             Jsem hlas.

ČLOVĚK       Odkud vycházíš?

HLAS             Odnikud. Zkus mě nahmátnout. („molitanové“ vrznutí – něco jako zip nebo čerstvý sníh – nepříjemné, ale ne příliš)

ČLOVĚK       Co to bylo?

HLAS             To jak jsi vykročil.

ČLOVĚK       Jak to tu vůbec vypadá?

HLAS             Kdybychom nebyli ve tmě, připomínalo by to tu nejspíš prázdné jeviště.

ČLOVĚK       Nějaké hodně staré, opuštěné jeviště. A stěny?

HLAS             (vesele) Určitě někde jsou… I vesmír je konečný.

ČLOVĚK       Jako bych slyšel hudbu…

HLAS             Drnčí ti v uších.

ČLOVĚK       Jak dlouho tu jsi?

HLAS             Nevím.

 

HLAS             Měl jsi dost rád?

ČLOVĚK       Co to je za otázku.

HLAS             Jen se ptám. Konverzuji.

ČLOVĚK       Měl jsem rád. Měl jsem rodinu, přátele…

HLAS             Pokud vím, vzpomněl sis na ženu, s kterou jsi se hádal, a na dědu, kterého jsi neznal. To je dobrá bilance.

ČLOVĚK       Děti, samozřejmě.

HLAS             Myslím, že jsi moc rád neměl. Prchal jsi na hory a k moři.

ČLOVĚK       Modlil jsem se, prosil o odpuštění.

HLAS             Jen aby ti to dobře dopadlo.

ČLOVĚK       Jsi bezcitný. Jdu pryč.

HLAS             Až budu z doslechu, už mě nenajdeš.

ČLOVĚK       (malinko vzdálený) Třeba najdu nějaké ty dveře.

HLAS             (jízlivě) Tak hodně štěstí!

ČLOVĚK       Já vím, od čeho tu jsi.

HLAS             Sbohem.

ČLOVĚK       Měj se hezky, Pavle. (vzdálenější) Třeba ještě někoho potkám. (odchází)

 

Thomas Tallis: Spem in alium

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Sopran (Občasný) - 10.4.2012 >
Doporučil 
<reagovat 
LeaLipszyc (Občasný) - 10.4.2012 >
Doporučil 
<reagovat 
pořezaná_sluncem (Občasný) - 11.4.2012 > mám ráda Tallise, zpívali jsme od něj s Vítkem If ye love me.. skrze něj jsem poznala ty překrásné verše z Jana 14,15-17..
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter