pozdně chytrý byl jsem

stříbřité listy stromu - a                           já jej nespoznám                           z okna mu mávám                           přes dvacet let                           vždy v odvět zašumí...                           mávnu mu naposled                           že blbej jsem i v  bo-ta-ni-ce                           mluvíme němě důvěrně                           (klanění větrné)                           s úctou se dívám na                           šikanové listy                           v povanu do kovu se blyští                           klíč botanický                           zarezle skřípne                           mozek mi vypne a                           mha je okol větví                           však k ránu poryv                           a cigán s pilou                           kmen lehlý řízne na pláty                           pohřební brokáty mi                           špitnou latinské to jméno                           už vím !                           však strom má  od zvo ně no...