Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Půlnoční hudba 2
Autor: Lian (Občasný) - publikováno 14.8.2000 (11:27:35), v časopise 16.8.2000



Otevřela oči do tmy. Co se to ……………..ztichla. Její smysly se upjaly jen na jedno. Na vnímání čehosi nepatřičného, čehosi, co nebylo součástí této noci a přitom do ní nějak patřilo. Byl to slabý zvuk. Ne. Moment. Byla to tichá hudba. Posadila se na posteli a ještě víc napjala sluch. Ano, hudba. Ve škole nikdy moc nevěnovala pozornost hudební výchově. Buď se jí něco líbilo nebo ne. Nepamatovala si však jména skladatelů ani děl. Jedno však věděla. Nikdy neslyšela něco tak krásného. Jakoby k ní ta hudba promlouvala dávno zapomenutým jazykem. Přistoupila k otevřenému oknu a vyklonila se. Hledala ve tmě záblesk světla. Ten zvuk ji vábil, přitahoval. Chtěla vědět odkud přichází a kdo to tak krásně hraje. Venku však byla naprostá tma. Seběhla po schodech a vyšla na ulici. Ani jí nezarazilo, že lampy nesvítí, nevnímala to. Vnímala jen kouzelné tóny, které jako by ladily její srdce a spolu s ním splynuly v symfonii bez začátku a konce. Její oči si zvykly na tmu. Rozhlížela se. Pátrala. Její zrak padl na postavu stojící pod lampou naproti. Byl to muž v dlouhém kabátu a hrál na flétnu. I v té tmě viděla jeho velké zářící oči. Zářily tou symfonií. I jeho srdce ji hrálo. Byla tím srdcem přitahována. Přistoupili k sobě a on flétnu odložil. Nádherná hudba však v jejich srdcích hrála dál. A nikdy nepřestala.




Poznámky k tomuto příspěvku
Dusan (Občasný,Správce) - 16.8.2000 >
Body: 5
<reagovat 
Vea (Občasný) - 16.8.2000 > Moc pěkné. Připomnělo mi to Měsíc, který láká svou krásou k následování... (bláznivá touha, ale krásná :) )
Body: 5
<reagovat 
Majka (Občasný) - 16.8.2000 > Hezké.Jako když poprvé prožiješ něco moc krásného -co jsi ještě nezažila.
Body: 5
<reagovat 
Thierry (Občasný) - 16.8.2000 > ... co dodat? prostě kouzelné
Body: 5
<reagovat 
Killersx (Občasný) - 17.8.2000 > Pekny, mozna jen trosku prehnany
Body: 5
<reagovat 
alggiz (Občasný) - 24.8.2000 > Je to kouzelné.....nemám, co dodat....:-))))))))
Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 4.9.2000 > Zpočátku mi to malinko připomínalo písničku "Darmoděj" od Jarka Nohavici, ale ta písnička je smutně krásná, kdežto tohle působí možná malinko naivně... ale také krásně :-).
<reagovat 
Čtenář - 6.9.2000 > Ahoj,
díky je to romantické. Nevím jestli se to stalo, nebo je to "jenom" krásný sen.
Vzpomínám. Na krásnou dívku. Sám jsem byl hubený, ne moc hezký. Neměl jsem strach vyzkoušet ledacos co bylo o hubu, ale holek jsem se bál. Chodil jsem sám. Po Malé Straně, v době, kdy patřila ještě nám a ne turistům. Fascinovala mne. Prošel jsem všechno, vlezl všude kam se dalo. Třeba celé odpoledne a večer jsem s nikým nepromluvil. Stmívalo se. Slyšel jsem ticho snad ještě z minulého století, jen občas někde bouchly dveře, otvřelo se okno, odněkud se na chvíli ozvaly něčí kroky nebo projelo ojedinělé auto. Všichni normální lidé seděly doma u televize a dívali se na televizní seriál. Došel jsem na další roh ulice a nedalo mi abych se nezastavil. Z otevřených dveří jakéhosi hotýlku zněla krásná hudba. Bachovy skladby upravené pro kytaru. Pomalu jsem došel k otevřeným dveřím, opřel se o zeď tak abych dobře slyšel a uprostřed ztichlého starobylého města s úžasem poslouchal nádhernou hudbu. Ani jsem si nevšiml, že po chvíli z otevřených dveří hotýlku vyšla krásná, krásně rostlá, tmavooká dívka a dívala se na mne. Byl už večer a začínal právě podzim. "Není ti zima?" "Hm, docela je." Jenom jsme šeptali, abychom nerušili hudbu. "Pojď dovnitř". Seděl jsem v jen slabě osvětlené vstupní hale, upíjel čaj, který mi mlčky nalila a poslouchal. Pohledem mi nabídla dvě poslední sušenky, já šeptem poděkoval a opatrně je rozpouštěl v ústech teplým čajem abych chroupáním nepokazil zážitek z krásné hudby. Občas se na mne podívala delším pohledem, já se pokusil to chvíli vydržet a neuhnout očima, ale nikdy to netrvalo víc než chvilku. Usmála se. Koncert skončil. Magnetofonový pásek se vysmekl z prázdné cívky a pravidelně šustil volným okrajem.
"Díky" "A ahoj"
"Ahoj"
Ještě dva tiché úsměvy a .
Venku už musela být dost nepříjemná zima. Znovu opuštěné prázdné ulice starobylého města.
Kdybyste někdo, třeba úplně náhodou, potkali tu krásnou dívku, dnes určitě zrovna tak krásnou zralou paní, poděkujte jí za mě ještě jednou. Nezůstal jsem napořád tak nesmělý jako jsem byl tenkrát, ale na setkání s ní nikdy nezapomenu.
<reagovat 
Čtenář - 18.9.2000 > seděli
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter