Pojď, udělám ti malou lišku

a zachumlám tě do kožíšku,

jako na peřince

v objetí paží svého prince...

…i když ten tvůj

už dávno není malý,

nevymetá sopky,

jen sportovní haly

a šedivou se pyšní bradou,

i on dá přednost

před zahradou

růží

té jedné,

jež mu kdysi v létě

jak meteorem nebo na kometě

zničehonic přistála na planetě.

A lišácky a lstivě

právě tvrdí,

vydávaje se přitom za lišku,

že nejútulnější

ze všech pelíšků

má v jemných chloupcích

na své hrudi.