|
SHAKESPEAROVSKÉ DRAMA
Nejsem potomek Jima Beama ani jeho piják
tak jestli chceš lásku darovanou, zahraj si 3-D biják
Johnny Depp trochu lepší, Jirka trochu horší
jistou dámu polepšíme, ať se z nás příště nepohorší
Chtěl bych jí milovat galantně
chtěl bych jí milovat gala
a umět jí to poznat na očích pregnantně
koho by jako dáma báječná k sobě brala?
*
Král Lásky je pan Přítulný v každé době
ne vždy exceluje, ale vždy stojí při Tobě
chce Tě potěšit, povzbudit, podržet Tě pevně
že Tě chce mít krásnou, obdiv uvnitř a i zevně
Král Lásky je pan Přítulný v každé chvíli
ne vždy strefí směr, ale vždy dojde k cíli
sondy v plánu, sonáty v činu ve spletitosti života
Pierot a jeho dáma vychvalují svěžest, ta se jako motýl mihotá
Nikdy černá, nikdy perná, nikdy chabý protipól
život je jak balón, se kterým Antonín Panenka střelil gól
vždycky jin a vždycky jang, vždycky prohánění za cílem
Charlie Chaplin ten jí klidně přiřkne, ať si začne vychutnávat let, čilou beztíži s Vesmírem
*
SONÁTA 16
Proč ale nechcete bojovat líp a snáze
s vládnoucím Časem, krutým a krvavým,
a proč se nechcete opevnit proti zkáze
lepšími prostředky, než je můj hluchý rým?
Stojíte před svými nejkrásnějšími lety
a mnohý panenský a neosetý sad
by rodil s radostí živoucí vaše květy,
jež se vám budou víc než portrét podobat.
Tak v živých liniích na živu zachová se
to, co můj dětský brk, co štětec našich dní
s veškerou vnitřní hodnotou a v celé vnější kráse
pro oči budoucích zachovat neumí.
Vy musíte se rozdat, jestli se chcete mít –
a ve svém díle pak budete dál zde žít.
SONÁTA 2
Až jednou oblehne čtyřicet zim tvé skráně
a tvoji hladkou tvář zbrázdí jak rádlo zemi,
až jednou v bědný cár se změní nečekaně
vyparáděný šat mládí, teď chválený všemi,
a někdo zeptá se, co je z těch vzácných darů,
z těch vzácných pokladů tvých mladých šťastných dnů,
bylo by sžíravou hanbou a chválou zmaru
konstatovat, že zapadly jako tvé oči v soumrak a tmu.
Oč větší získala by si tvá krása vděk,
kdybys mohla odvětit: „Mé dítě vyrovná
můj účet života a omluví můj věk,
vždyť jeho krása je zděděná krása má.“
Tak bys byla mladá zas, ač pokročilé stáří a v úbytku sil,
a zas bys zahlédla vřít chladnoucí krev svých žil.
SONÁTA 72
Aby vás jednou svět nenutil vyprávět,
čím jsem si to zasloužila, že jste mne miloval,
až zdechnu, miláčku, zapomeňte hned,
vždyť ve mně není nic, o co by někdo stál;
ledaže byste vy zbožnou lží udělal
pro mne víc než já svou zásluhou nakonec
a na mou mrtvolku navěšel víc chval,
než by mi přiřkla pravda, ten lakomec:
aby váš věrný cit neměli za faleš,
až byste kvůli mně chtěl o mně šířit klam,
nechť s mými ostatky pohřbí mé sladké jméno též,
aby už nesloužilo k hanbě mně ani vám.
Neboť já cítím stud, že nedovedu víc,
a vy se styďte též, že máte rád mne – to velké nic!
Být či nebýt? Hlavně se celičká nerozplynout vnivěč, hahaha.
VODNÁŘ je fantasta ryzí
ve službách vznešených vizí
dobrák od kosti
rád vás pohostí
a když má platit tak mizí
Hrozně rád vypráví, že se
s oblibou zdržuje v lese
k lesu vztah kladný
ne dýl než dva dny
je tam a zimou se třese
Vodnářky většinou lapí
do sítě spíš starší chlapy
úsměv Vodnářky
platí na nářky
umí se zhluboka napít
Všude, kde se zjeví Vodnáři
obličeje všech se rozzáří
vrytý úsměv do tváře
tak poznáte Vodnáře
Vodnář nemá nikdy dosti
všeobecné veselosti
s ničím se moc nepáře
tak poznáte Vodnáře
Realita pro něj není
radši se oddává snění
hledí si do prázdna
mají ho za blázna
takhle svět génia cení
Galileo Galilei
Vodnář co přesile čelil
on měl přitom cíl
jenže pitomci
většinou většině velí
pozorní vůdci ne, místo nich ničemní škůdci
však Edison s Darwinem měli
problémy svůj život celý
teze Darwina
však je kravina
jinak jsou Vodnáři skvělí...
Všude, kde se zjeví Vodnáři
obličeje všech se rozzáří
vrytý úsměv do tváře
tak poznáte Vodnáře
Vodnář nemá nikdy dosti
všeobecné veselosti
s ničím se moc nepáře
tak poznáte Vodnáře
J
| 
