Žluť petrklíčů

ulpěla v oblacích.

Pampeliška uprostřed

chystá se spát.

Okvětní lístky

plané růže

přikryly ospalou smétánku,

k spánku ji uložily.

Na nebi ovečky

růžově září,

pobíhají po obloze,

s něžnými plátky

hrají si.

Ta planá kvítka

mění se však,

dozrává jejich čas.

Červeň je pohltila,

ta svůdná rudá.

Teď šípky to jsou,

co bojují s tmou.

V červánky rozpínají se,

do posledního dechu

se nevzdají,

a přesto

noc zvítězí.

Však na krátko jen,

než přijde nový den.