|
Crème de la crème bude vždy Micka Monica a žádná jiná „micka“…
MICHAL KUBAL, zdatný novinář a manžel Anetty Kubalové, narozen ještě ve Váhách 12. října 1976, ročník jak já a ještě Michal Opletal, novinářskej ultrarapovej orel, Michal Kubal je narozen ve Stodu, to jsou západní Čechy. Vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze. Od roku 1997 funguje v České televizi, vede zahraniční redakci. Léta byl válečným korespondentem, pak pracoval jako stálý zpravodaj ve Washingtonu naproti Bílému domu a černému skvělému prezidentu lidu. V roce 2004 ho s dvěma kolegy unesli povstalci v Iráku a prožil drsné peklo v nejistotě z výsledku.
CO MNĚ DALA PROFESE ZAHRANIČNÍHO ZPRAVODAJE
Nesnášet odjezdy. Vracet se rád domů. Milovat jehněčí a těšit se na vepřové kotletky. Po návratu nějaký čas nešlapat zbytečně do trávy, ani ne tak kvůli přírodě jako kvůli minám. Nenadávat, když teče voda jenom studená. Usnout i tam, kde bych se předtím štítil i postavit do latě. Vážit si toho, jak dobře se v téhle zemi máme. A nešlapat si na kuří oka.
CO SE MI POVEDLO
Být na tolika zajímavých místech svědkem událostí, někdy ve správný čas. A přežít to tam.
CO MĚ PŘEKVAPILO PO NÁVRATU
Na kolik milých lidiček jsme v poslední době narazili. Až to vypadá, že to prostě nemůže být náhoda jen tak a že s mýtem o vypruzených Češích něco není v pořádku.
KDY MI BYLO NEJHŮŘE
Když jsem měl ujít v Afghánistánu tři sta metrů. Vraceli jsme se s americkou pěší patrolou po přestřelce s Talibanem na základnu a padesát metrů od nás mina utrhala jednoho vojáka. Zbývalo do cíle těch tři sta metrů. Nikdy jsem tak nevážil kroky jako tehdá. Jediné zranění jsem však při práci utrpěl na ulici ve Washingtonu. Tak jsem vehementně pospíchal za senzací na setkání v Senátu, že jsem si nevšiml pouliční lampy. Bylo z toho 8 stehů a bolest až do rána.
JAK MĚ PROMĚNILO NAROZENÍ DĚTÍ
Klišé, že po narození dítěte už není nic jako předtím, že člověk má úplně jiné priority a že nic není důkladně důležitějšího než dávat dobré klima pro děti, to já zdaleka neberu jako klišé. Nic není jako dřív, mám úplně jiné priority a hlavně: nic není důležitějšího než děti.
CO NEJRADĚJI DĚLÁM
Jsem s rodinou. A když vybude trochu času, čtu knížku od dobrodružného autora nebo shlédnu dobrý film (mně nepřálo štěstí shlédnout filmovou Audrey Hepburn v JAK UKRÁST VENUŠI? a třeba Monicu na Barrandově …akce kamera klapka jedeme).
KAM BYCH SE CHTĚL PODÍVAT
Země: Bhútán. Zase po čase se podívat, jak se daří jediné zemi na světě, kde místo HDP PragoUnion sledují hrubé národní štěstí. (Já sleduji Monicu jako svůj možný peep show Lexicon). A místo? Ta bouda v irácké poušti, kde nás skoro týden pod pohrůžkou smrti drželi, jestli tam furt bude na trámu pod střechou ještě moje stará novinářská průkazka.
KVŮLI ČEMU SI ANETTY VÁŽÍM
Je toho hodně. Nemám rád slova označující velké city, radši je aktuálně dosyta prožívám, tak uvedu jenom vytrvalost, s jakou dobývá to lepší ve mně.
V ČEM JSME SI ROZDÍLNÍ
Já mluvím česky, Anetta slovensky. Ale rozumím si s ní jako s nikým na světě, náš vztah není jen rychlá detektivka.
CO PLÁNUJEME NA LÉTO
Zvelebit zahradu u domu, návštěvy príbuzných a známých a naopak navštívit příbuzné a známé. Prostě opak těch rozcestovaných posledních let.
A nyní se už ke slovu dostává DÁMA JEHO SRDCE S KAMÉLIEMI… ANETTA KUBALOVÁ:
14. 6. 1979 v Bardejove, asi to bude dcera místního hospodského Barda. Vystudovala Univerzitu sv. Cyrila a Metoda (Method Mana) v Trnavě. V roce 2001, tehdy ještě pod jménem Petrovičová, začínala v televizi TA3. V České televizi pracovala od roku 2004 jako zpravodajka ze Slovenska. S Michalem pečují o 3 děti.
CO BYLO NEJVÍC PRIMA NA ŽIVOTĚ VE SPOJENÝCH STÁTECH?
Milí lidé jakéhokoliv věku – nikdy jsem neměla pocit, že jsem úplně sama. Pravidla – na přechodu přes cestu dávali řidiči vždy přednost. A pár blízkých přátel.
CO BYLO NAOPAK NEJHORŠÍ
Milí lidé – věčně připravení na rozhovor, i když já jsem nebyla. Pravidla – děvčata bez ohledu na věk musela na koupalištích chodit nahoře zahalena vrchním dílem plavek. Ti nepostradatelní přátelé zůstali ve Státech.
PROČ JSEM JEZDILA RODIT DO ČESKÉ PORODNICE
Chtěla jsem zas vidět příbuzné a přátele a porod doma byl dost dobrý důvod k tomu, aby manžel souhlasil. Kromě toho mám v Praze výborného porodníka.
VÝHODY NOVINÁŘSKÉHO MANŽELSTVÍ
Asi čerstvé novinky na obzoru. Výhodu pociťuje manžel. Jako novinářka přece musím pochopit, že jezdí na služební cesty. Nevýhoda je na mé straně, že nerozlišujeme destinace, kam jezdí. Dohodli jsme se, že je aspoň budeme konzultovat. No a tam to skončilo. Zkonzultujeme a on jede.
CO SE MI V PRÁCI POVEDLO
Jako čerstvá absolventka školy jsem chodívala na jakési mediální masáže mozků v jedné zastrčené televizi na východním Slovensku. Vedoucí pracovník řekl, že ze mě novinářka absolutně nikdy nemůže být. Za několik roků, kdy jsem pro Českou televizi pokrývala Slovensko, Maďarsko a Rakousko, mi vzkázal, že se trochu zmýlil.
KDY SE O MICHALA BOJÍM
Každý den, kdy jede hodinu do práce a z práce. Silniční provoz na D5 není zrovna legrace. A jinak vždy, když chybí doma.
NAŠE DOVOLENÉ
Jezdíme na Slovensko. Se sestrou, která žije v Norsku, navštívíme rodiče a kořeny našich předků v Bardejově, pak obcházíme rodinu na východním Slovensku. Michal, který rád relaxuje s knihou, tento pojízdný cirkus, jak to nazval, nejen tiše trpí a nedutá, ale také ho má vcelku rád.
CO MĚ ZAMĚSTNÁVÁ
Jak vysvětlit třem dětem pod pět roků najednou, proč máme denně před dveřmi dárek od sousedovy kočky: mrtvé myšky, hady, ještěrky. Jak načasovat spánky, abychom nečekali jen na to, kdy se kdo vzbudí. A co vařit. Po návratu jsem dostala dvě zajímavé televizní nabídky ze Slovenska. Zatím jsem odmítla. Mám k tomu tři malé, zlobivé, ale dobré důvody.
PROČ NEBYDLÍME V PRAZE
V Praze jsme koupili byt, když jsme byli svobodní a já žila v Bratislavě. Poté, co k nám přibyli další tři občánci, jsme hledali něco většího. Našli jsme starý kamenný dům šedesát kilometrů od Prahy, no to asi bude někde u Rokycan, tamtím směrem?
http://www.youtube.com/watch?v=zWY1WKtXgtA
novinářská elita v praxi:
Kool Moe Dee feat. Chuck D & KRS-One – „Rise n' Shine“
| 
