Uctívám smutek,

myšlenky mu daruji,

pro jeden skutek

sám sebe křižuji.

 Válím se po zemi,

moc jiného mi nezbývá,

bojím se ozvěny

-pohádka máje byť bláznivá.

 Večer vrčím do zrcadla,

naposled jsem přísahal,

ruka padá z opěradla,

ulehnu as o dům dál...