Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Právě
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 8.4.2014 (10:11:00)
Listy míří ke hrotům větví 
květy roztahují prsty jako ženy při svatebním obřadu 
a starší pán prosí o společné foto 
tak aby na něm bylo všechno
především to jaro 
kterému je o dvacet let míň 
řeknu: „no jistě“ a vezmu si jeho fotoaparát, kterým pohrdám
úplně pitomej lacinej digitál, kterým se fotí úchylové, myslím si 
„dívejte se na moji levou ruku“ 
zvednu ji a odvedu jejich mysl
a oni pozorují nebe, které jim ukazuji, i když tam nic nevidí
jenom aby mi nekoukali přímo do objektivu, jak to mají lidi ve zvyku, když se fotí 
protože poloprofil je za prvé mnohem hezčí a za druhé to nesnáším 
a pak to cvakne a jsou tam 
„děkujeme“ 
ukloní se a já opětuji pozdrav, až slečna zrudne 
a to přitom jen začíná duben v šumperském parku 
a lavičky ještě nejsou plné učňů s vyrážkami na tvářích 
kudy chodíváme miláčku spolu kolem jejich telecích očí a bavíme se o tom co večer 
a oni právě každý ve svém dospívání drží za ruku nějakou holku
tak alespoň jim bude o čem masturbovat
a pak to lupne a lampami se začne rozlévat žluté světlo 
velké sodíkové výbojky vypadají, jakoby v nich svářeč hledal oblouk 
jenom jiskry ty ale padají jen ve velkých městech 
když kloubové trolejbusy a všechna ta elektrická havěť pije na žal z trolejí 
a opilí elektřinou míří k žárovkám svých bytů nabýt těl a kabelů, jimiž vedou kamsi pryč
ještě brzy se stmívá a z městského autobusu to zasyčí 
jako když v nóbl hospodě projdeš příliš blízko kolem pisoárů 
a jejich infračervené oko spatří, že jsi 
pár věčných cestujících pohlédne skrze okno ven 
řidič zívne na celé kolo a dívá se, jak mu běží čas 
je šedivý a unavený jako konec zimy 
ještě má dvacet vteřin 
a já jen jdu po kočičích hlavách a cítím pod sebou město 
jako tebe když se milujeme 
a v pokoji se zataženými žaluziemi 
je ticho 
jakého jsou schopni jen muž a žena 
mezi nimiž to právě hoří


Poznámky k tomuto příspěvku
Jára z Opičí hory (Občasný) - 8.4.2014 > Celej Bohouš Hrabalů.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
P.V.Ctihodný (Občasný) - 8.4.2014 > Atmosféru to má, ale téměř všechny verše smutné, a tak celek působí trochu kýčovitě.Nejzajímavější verš č 2. a závěr.
Body: 4
<reagovat 
 Jára z Opičí hory (Občasný) - 8.4.2014 > P.V.Ctihodný> Kýč není ve smutku, ale v líbivosti za každou cenu.
<reagovat 
 P.V.Ctihodný (Občasný) - 8.4.2014 > Jára z Opičí hory> Kýč je v podstatě lež.A lží je, když vidíme svět jen růžově ( to s tebou souhlasím ), ale i tehdy, když ho líčíme jen v černých barvách.
<reagovat 
 Jára z Opičí hory (Občasný) - 9.4.2014 > P.V.Ctihodný> Jistě, ale záleží samozřejmě na úhlu pohledu: někdo v tom vidí pesimismus, někdo zas realismus, a oba dva mají myslím svou malou subjektivní pravdu. Ahoj. ;-)
<reagovat 
Čtenář - 9.4.2014 > koukala z toho taková velmi milá paní:
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter