Spořádaný otec
Přibývá krásných
let, a tak se život krátí.
Jdeš dlouhou ulicí
a z příliš těsných gatí
čouhá ti podolek.
Jdeš dlouhou alejí
a nad ní letí ptáci.
Možná jsi chirurgem
před první operací,
už máš být v
Motole.
Možná jsi pošťákem
a neseš na pár adres
šťavnatou obálku,
složenku, letmý nákres
podzemní budovy.
Možná jsi prodavač,
stojící za pokladnou,
markuješ rybičky a
tvoje ruce zlátnou,
nadřízený to ví.
Jakési dno, které
ohmatáváš kotvou.
Jakési proutí, v
němž mohl by být prostor
anebo dobrá tma.
Buď trochu ironik a
trochu pouštěj něhu,
buď hodný na ženu,
moc nepij a moc nehul,
alespoň před dětma.