Toulky v čase prázdnin tam

a unavené návraty zpět,

pot dlouhých štrek,

prach mizejících cest,

tak nějak víc než dříve

a spíše všude, než-li nikde,

podivný způsob léta má jméno fest..

… pouhý jeden nádech jara,

představení přimhouřených očí

to ještě bylo dřív..

...krát dva,

bod v paměti nezapadá

proč teď je všední

a smutek

dusí při výročí?

jo, i čas se nějak změnil,

tvrdívá se jak je skvělým,

zabarví každou trhlinu

z bolesti jen vzpomínku

co zapomenem’

a šlapeme dál bez splínu ..

.. tak to si hlaste uzamčeni v tichu,

plným proudem,

v hlavě právě,

probíhá

fest prošvihnutých okamžiků.