|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Pojmenováváme věci, abysme je mohli znát, nejlepší je, když si je můžeš osahat. Ujišťuji vás, že jsou tu věci jiné, které už názvy mají, ale dotek je nemožný, a proto jsou tak pomíjivé. A já je cítím, mám se snad z toho zbláznit? A co když menšina má pravdu. Řešíme stále samé věci dokola a já mám pocit, že mě musejí zůstat v hlavě, když nejde mi je vyjadrit pomocí psaní, má slova můžou znít jak lhaní, ale mé přesvedčení už nezmizí. Vracím se do doby, kdy nebyl papír a všichni se scházeli, aby si mohli vyprávět. A všichni si navzájem věřili, myslím, že lži vycítili a tak to mám i já. Každý se totiž s jiným světem setkává a nejhorší je, když si tyto činy přivlastňuje. Dostávají se nám do hlavy myšlenky cizí, chytáme je aniž bychom chtěli a pak je těžké věřit vlastnímu názoru, když musíme zapadat do nejrůznějších norem, státem nařízených forem, chovat se daným tónem a nejlepší je nechat se vést vzorem. Vybojovali jsme si demokracii a přitom jsme se se systémem spokojili a bojime se cinu. Nechci mit vlastenecký kecy. Pomocí techniky jsme celý svět propojili a místo toho doslo k odcizení, lidi se odpojili. Lidstvo si možná technické vymoženosti tvoří z jiného důvodu než je nám zatím znám.
Pojďme se na všechny vědní obory podívat z jiného úhlu, pro mnoho lidí právě toho tupého, ale já si myslím, že je ten pravý. Mým úkolem je posílat se dál a nevyčerpat se tam, kde to stejně nemá smysl.
Největší problém je, že lidi si sami o sobě začali myslet, že jsou ti nejmocnější a staré pravdy se z mozku vytloukávají těžko. Nechceme se nechat ovládat, ale při tom jsme právě tehdy ovládani. Rozumově ovládani sami sebou. Lidi ovlivňujou lidi, člověk člověka a každý sám sebe. Všude je vidět krasné propojení, ale my opravdu děláme všechno proto, abychom byli co nejvíc vzdáleni pravdě. Čím díl tím víc mám pocit, že už bylo všechno řečeno, ale systém chápe jinak a tak i lidstvo chápe jinak.
|
|
|
