zůstávají na patře

jako po vdechnutí vody z moře

- Z hotelového bazénu,

třeba - jak jinak jsem tehdy byl;

třeba jsem se neodvážil ani pohnout

vedle u stolu,

třeba jsem jenom držel pootevřenou dlaň

a samozřejmě Tebe; jistě, mohlo to být po Vánocích.

- Jediná písnička, co jsem koupil

hrála pořád dokola

ale bylo teplo od nohou

a já mladší, střízlivější.

- A pak ještě - tam na kopci

tam po kondolencích, po příhodné mlze,

tedy po listopadu, když jsem umřel poprvé.

Pamatuji si i matku ten den.

Její modré šaty. Mé krásné matky.