Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 23.4.
Vojtěch
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Ještě
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 23.3.2017 (14:46:35)
A z šedých mraků vyšlo slunce
dotýká se domů a vdov se psy
jako já když se dívám na ženy
již les paneláků s korunami antén
a hnízdy bytů s rozchody
dává první stín
jen ráno je čas ještě snesitelný
a světlo měkké jako tvé rty
jsme prachem v ten okamžik
a tichou trávou hvězd
tak věnuji ti tělo mé
ať na okamžik smím padat k nebesům
a ochutnat smrt
s níž tě líbám po tuto vteřinu
která je mi nirvánou
možná, že pak půjdu pít
nebo hledat odpověď v nádražích
či rvát se s tmou
ale teď
chápu
tu rtuť, v níž se zrcadlíme
ta ústa, jež jsou propastí, které se bojím
to vědomí, s nímž pohrdám jistotou
tvá ňadra, která mi padnou do dlaní
i tichou bolest dospívání, když mizí nám půda pod nohama
a nezbývá než to přežít
tak postavím vodu na oheň
zapomenu na příští
omluvím se sklu
a s tvou vůní v sobě, ještě na chvíli zavřu oči


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter