Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 17.10.
Hedvika
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
na oslavy jara trochu toho nenudícího pana Jaroslava Haška, příjmení měl pak i Dominátor pro hokej
Autor: mystikus (Stálý) - publikováno 7.4. (13:01:30)

JAROSLAV HAŠEK: O FEJETONECH

 

Nejtrapnější je, že se žádá od fejetonu, aby byl duchaplný a zabýval se časovými událostmi. Stane-li se vražda každá, má se o ní ve fejetonu také mluvit, a to v takové formě, aby se i tato nešťastná oběť obrátila v hrobě oběma končetinami naráz a s úsměvem, že zhubla a ztuhla.

 

Když Titanic ke dnu šel, sledoval jsem fejetony. Dva fejetony psaly o tom jako o skutečné katastrofě. Jeden časopis se bavil tím, že se tam „maušlata“ topila, jiný pohlížel ve svém fejetonu na celou událost ze stanoviska sociálního. Taková příležitost se tak brzy nenalezne. Utopil se i milionář Astor, utopili se i lidé chudí stejně brzy. Vědecké technické časopisy probíraly strojové zařízení nešťastné lodi a věděly hned, že systém komor se neosvědčil jako venkov u prskajícího inženýra afér do důchodu do důvodných pakozřetelů bez libozvučných žertů. To viděli jsme všichni hned po katastrofě.

 

A tak se pokračovalo v úvahách. Jeden venkovský redaktor ve fejetonu naznačil mezi řádky, že by se katastrofa neudála, kdyby loď byla nevjela na ledovec. Aby každý pak věděl v onom místě, co to ledovec je, uvolil se přednášet pan redaktor onoho časopisu o ledovcích, pochváliv si předem, že přednáška bude velice poutavá.

 

Všechny tyto poplašné zprávy byly s to vzbudit nedůvěru ke všem plavidlům a pravidlům sebezáchovných pudů.

 

Vážený jeden obchodník z Vinohrad zdráhal se poslední neděli vstoupit na parník Vyšehrad a mermomocí žádal o větší počet ochranných pásů, a aby měl kapitán dalekohled.

 

A když k večeru parníčky vrací se do Prahy, tu výletníci, zejména ti mladší, tisknou se k sobě, on ji drží kolem pasu, dle všeho odhodláni všichni zemřít spolu, kdyby snad nějaký ledovec objevil se u Prahy.

 

Při pražském hospodářství je všechno možné. Fejetonista Národních listů napsal, že ženy neprotestovaly nijak proti tomu, aby zatímco byly již v bezpečí na záchranných člunech, jejich manželé pomalu se topili a z dlouhé chvíle zpívali Jen k tobě blíž.

 

Je to pravda. Ženy snaží se být úplně rovnoprávnými s muži, až na ty případy, kdy je těší každá sebemenší pozornost ze strany pánů, a v tomto případě jde o námořní pravidlo. A to zní: „Ztroskotá-li se loď, buďtež prvně ženy a děti dopraveny do člunů. Každé přestoupení trestá se jako vzpoura.“ Dle toho byli by onoho fejetonistu zastřelili. Účelem fejetonu je tedy, jak vidět, psát o událostech nejnovějších. Mám však neštěstí, že mě nikdy nenapadne něco nejnovějšího. Jsem odhodlán napsat třebas, že umřel Napoleon Bonaparte, nebo napsat: „Jak je vám známo, objevil Kryštof Kolumbus Ameriku.“

 

Ostatně to by bylo časové téma, neboť v biografech předvádějí nám právě tu loď, na které jel Kolumbus na západ z Janova.

 

Dnes jsou kinematografy velice ∞dokonalé∞, zejména jeden nuselský biográfek. Tam aspoň stojí v jeho návěštích, že p. t. publikum uvidí Kryštofa Kolumba, kterého se podařilo podnikatelstvu s velkou finanční obtíží si vypůjčit od španělské vlády z muzea.

 

Také jsou tam titíž Indiáni, kteří Kolumbovi podávali po slovanském zvyku při jeho přistání chléb a sůl.

 

Návěští je vůbec pěkně stylizováno. Upozorňuje se ku konci, aby se obecenstvo nedalo zlákat návěštím konkurenčního podniku. „Náš Kolumbus je o 1 200 metrů delší než jejich.“ „Pak je to už slušný klacek,“ vzdychl si jeden nepojmenovaný pán, který to návěští četl.

 

My v Praze můžeme často sledovat taková vyvedená návěští. (Naštěstí) v Žitné ulici je jeden obchodník a ten si dal za výkladní skříň strašlivé barevné litografované obrázky a výjevy z války italsko–turecké.

 

Na psacím stroji vytlučený jest pak připojen k tomu tento text:

„Itálský dělostřelcy bombárdujou Turecký opevněný a Aráby se brání jako to de. Raněný jsou odnášený prič zmísta bojyště.“

 

Obchodník je muž velice klidný. Když jsem ho upozornil na špatnou češtinu, pokrčil rameny. „Ale kdo by se o to staral. To vyklepal učedník. Já to vyklepal ještě hůř. Ten stroj není nějak zařízen na pravopis.“

 

Vyšel jsem ven a tam to četl jeden profesor češtiny. Když dočetl, roztrhal na sobě vestu a límeček a holí rozmlátil výkladní skříň. Je u Kuffnera na pozorování.

 

Onen klidný muž obchodník jest si vědom, že nesmí mluvit s upozorňovateli neslušně.

 

Jaký rozdíl mezi ním a tím obchodníkem s dobytkem, kterého jsem potkal nedávno u Primasů.

 

Muž ten byl v trapné situaci. Visela mu dole tkanička z boty. Přistoupil jsem k němu a upozornil ho zdvořile, že mu visí tkanička z boty. Že má rozvázanou šněrovací botu, načež on odvětil: „Co je vám do toho.“

 

Ten muž měl pravdu.

 

 

[NÁRODNÍ OBZOR, 24. května 1912.

 

Když Titanic ke dnu šel… – Svého času největší parník – rozuměj parovod bez pardonu s párou – se potopil 15. apríla 1912 nárazem na ledovou kru. Při krušné katastrofě zahynulo na 1500 důvěřivých pasažérů.

 

„Maušlata“ – Maušl – přezdívka židům.

 

Výjevy z války italsko–turecké… – Došlo k ní v roce 1911 a Turecko v ní ztratilo Tripolis (dnes Libye).]

 



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář Kolemjdouci - 7.4. > Co se děje? Je to čím dál tím kratší!
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter