|
Vlastní literární program na Skleněnce v Brně jsem pravda včera příliš pozorně nesledoval, |
|
ale zde strávený čas jsem využil k dopsání jedné vlastní básně a také k několika zajímavým rozhovorům. |
|
Popovídal jsem si například s děvčetem, o kterém se domníval, že je mladší sestrou básnířky Kristy Kašpar |
|
- ale ona tvrdila že prý ne, že s ní nemá vůbec nic společného. Hm. |
|
Vlastně jsem neodešel úplně s prázdnou - byl jsem obdarován básnickou minisbírkou MIKIHO NÁMEL, |
|
takže to nebyl asi zas tak úplně ztracený večer. |
|
A nyní již avizovaná báseň |
|
krmily včera u nás holuby |
|
krmily včera u nás holuby |
|
tohle já prostě nikdy nepochopím |
|
ženské |
|
krmily včera u nás holuby |
|
to já si holt |
|
k nim zachovávám jistý odstup |
|
ale nebylo tomu tak vždy... |
|
třeba v Klatovech |
|
tam jsem si koupil |
|
za poslední drobné |
|
linecké cukroví |
|
a pak se bokem posadil někde na lavičce |
|
a myslel |
|
že budu mít klid na snídani |
|
ale ono néé! |
|
kde se vzali |
|
tu se vzali dva kačeři |
|
zobáky |
|
jim jenom klapaly |
|
a mě to prostě nedalo |
|
a ty linecký kolečka |
|
jsem je nechal sníst |
|
ale |
|
že bych je krmil úplně dobrovolně |
|
to asi ne! |
|
krmily včera u nás holuby |
|
a tohle já nikdy nepochopím |
|
ženské |
|
|
|
|
|
|
|
|