|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
~ VRÁTIL BYCH SE... ~
(1968)
...a stýská se mi po dětství
v osmašedesátém roce...
Po ozdobách ve výlohách
rozsvícených jen na Vánoce.
Po jaru křehkých nadějí
- všech rodičů, kdes mezi slovy,
po dobrodružství s kamarády,
i po robotu Emilovi.
Po optimismu chtivých očí
zářících do noci temné,
i pro ten strach, jenž uchoval se,
tam uvnitř zlého ticha ve mně.
~
Stýská se mi, a vrátil bych se!
Zpátky do chlapeckého ráje.
Až na výhybku - na bod zlomu;
má mysl z mízy smutku saje...
Přes obavy ze školních proher,
přes trápení, jež vklouzla do her,
do lásek v jejich drobných zradách,
do krásy nebe, které padá.
Do hřmotu tanků, hrůzy z války,
do hořké doby pro vtipálky,
do zmatku duší, že cosi zmírá,
v písních, jež opustila víra.
~
Vzpomínám drahých a jejich pláče,
vzpomínám Srpen, krví smáčen,
na odhodlání i na průvody,
na rezignaci z nesvobody.
~
A přesto všechno vrátil bych se!
Do přenádherných bolavých let,
kdy začal odpočítávat můj svět.
Odpočítávání šťastných dní...
~
To všechno zažil bych zas rád,
a ač to vyzní prapodivně,
já vrátil bych se snad
i do těch rozstřílených zdí...
|
|
|
