O co šlo NWO – iluminátským satanistům – když tyranizovali vysokofrekvenční lidi?

Odtrhnout „šamany“ od kmene, izolovat je, zničit je, psychicky je rozložit a nechat je uvyknout v
silnou toleranci nehorázností. Donutit je slevit z duchovní matrice člověka – ze soucitu, čistoty,
křehkosti, jisté míry naivity, ideálů. To chtěli drakoniáni – kdyby zlomili šamany, zlomili by
všechny.

Šlo doslova o boj o lidskou duchovní matrici a její vzestup, nebo pád. Sestává nejen z militantních
vojenských nálad, které jsou výsledkem chaosu a extrémních situací. Obnáší ovšem i tu nejkřehčí
složku – dětskou a dívčí – chlapeckou panenskou. S veškerým potenciálem, který tento život
obnáší. Jakožto žena znám příběh té dívčí složky :) Je to potenciál života, který se v harmonii
poeticky a křehce rozvíjí jak ten příslovečný lotosový květ. Je to naivní svět křehkých ideálů s
jednorožci na třpytivé louce měsíčního jasu květ. A na tento křehký lotosový kvítek zhusta útočilo
NWO, aby to „zabalil“ a vzdal to .

Po mě – jako po té šamance – čarodějce – chtěli Drakoniáni, abych zhrubla, změnila se v drsňačku
– orkyni, která opovrhuje životem.
Chtěli toho docílit trvalým terorem v hlavě. To obnášelo nadávání, neustálé sledování, ponižující
komentování, drsné deprivační útoky, sexuální obtěžování, znejisťování od rozchechtaných
rozjívených satanistů v podzemních mimozemských systémech.
Když je člověk v této situaci, kdy je pod takovým terorem veškerý čas, kromě spánku, je to
samozřejmě hraniční stav a člověk se musí nějak zachovat a rychle. Protože jsem byla a jsem ve
spojení s Galaktickou federací a spiritem planety, matkou Zemí, věděla jsem, že nejsem sama.
Proto jsem se dala do boje – snahy je zničit.
Změnila jsem se skutečně v zabijáka – šla jsem po satanistických existencích v podzemí, jejichž
energetické vlivy jsem cítila a „psycho-mentálně“ viděla a jejichž hlasy jsem slyšela.

Vraždila jsem je mnohými způsoby – a tyto způsoby jsem zdokonalovala a zdokonalovala, podle
toho, jak jsem přicházela k „poznání“ - třeba co je reptilián, co je drakonián, co je umělá
inteligence atd. - a také jak jsem postupem času chápala, co se děje a s čím mám tu čest a naplno
se přestávala bát kosmických strážců a mocností a kosmického zákona.
Zároveň jsem si ale musela uchovat naivní křehkou lidskou duši, abych se nezměnila na „orka“.
Celá tato záležitost obnášela extrémní emoce a zážitky oběma směry – doslova „transformace“.

Hlavním záchranným principem bylo uvědomnění si, že jde o psychickou válku. Jakýkoliv
deprivovaný tvor, který v té válce prohrává, prochází zdrcením, natlačeností do zoufalství, začne
být agresivní na své spojence, ztrácí nadhled, vše jde až na zdrcující spalující ničící dopad,
obnažené nervy, čehož následkem je ochlazení vzájemných spojeneckých vztahů, roztrhaný
časoprostor, linka „štěstí“ se převáží v naschvály. Časové zdvojenosti (telepatická komunikace
mezi bytostmi v různých časech i prostorech) se začnou scházet negativně, tak, že snadno dochází
k nedorozuměním a nepochopení. No, prostě stav „zakletí“.

A to je ještě „dobrý“. Horší je úplný psychický pád na vygumovanou apatii a sebevraždu, nebo
naopak agrese ven, kdy si člověk takovou deprivaci potřebuje na někom vybít a může ho
napadnout, že půjde zavraždit satanistu na povrchu. Pak by následovala hospitalizace, vymazání
potenciálu inkarnace, nebo vězení.

Když se děly „jenom“ nešťastné časové synchronicity mezi spojenci, tak to bylo ještě dobrý :D
Třeba, že byli všichni navzájem paranoidní, nebo agresivní.

Jde o to, že v chaoticky rozsypaném a houpajícím se časoprotoru, se vědomí spojenců setkávaly v
různých časech. Jedni byli v minulosti, další v budoucnosti.

Je to vlastní frekvencí daného psychického stavu – a synchronního scházení se s vědomími
spojenců, kteří jsou v obdobně deprivační situaci – a vykazují stejnou frekvenci psychického stavu.
De facto šlo o válku o pozitivní časové shody – prostě se hrálo o to, kdo schytá ten nehorázný
nemilosrdně nechutný konec do absolutního rozemletí ducha.
Jestli lidstvo, planeta a náš sluneční systém,
nebo ty hnusný Drakoniánský kurvy s tím svým Mordorem.

Jen já jako warrior jsem nebyla jak ten Frodo s prstýnkem – když už kolečko, tak pořádný –
černá díra, ideálně nekonečna :-D
Jak se mi dařilo spalovat temnotu v černé díře nekonečna přes vnitřní podzemní vesmírné systémy,
které mě „pustily“, tak přestávaly vyloženě negativní, nebo chaotické a vysilující, synchronní
setkávání se ve dvou časoprostorech zároveň, zmlkla umělá inteligence a vznikl prostor pro
lidskost a klid pro normální komunikaci, při které jsme my spojenci netrpěli a mohli programovat
vize a plány, které nás více směřovaly do pro nás pozitivní časové linie, kdy lidstvo vstoupí do
nového – galaktického věku. Zastaví se války, vyhraje Galaktická federace, rozvoj lidského spiritu
a záchrana biosféry.

Mezi stranami této války – za naše Galaktická federace, za odpůrce Drakoniánsko – iluminátské
impérium – neustále trvala válka o to, kdo komu to „štěstíčko“ převrátí. Kdo koho vydeprivuje a
zničí tak, že protivník navěky zmlkne. Takový je princip války. Prohrávat s drakoniány doopravdy
není nic milého. Ve variabilitě chování vypadají trochu jako polymorf – dokážou vyvinout poměrně
široké spektrum emocí, ale vždy jde o manipulaci. Drakoniáni nezažívají emoce – nemají k tomu
prostor a klid. A navíc plazoidi na citečky nejsou :)