Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 26.5.
Filip
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Citáty
 > Citáty
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
klklplůgvflůgfv
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 13.8.2021 (21:22:54)
Fridrich II. Veliký zrušil v Prusku cenzuru, a stal se tak velikou světlou výjimkou v jeho době ((žákovské citáty)).







Když někdo ve středověku obléhal město, nemohli se jeho obyvatelé soustředit na práci, a tak se zajímali o situaci, a hmotně i osobně podporovali stranu obránců.



.

Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches ((1608 -1682)) měl k dispozici asi jen 1500 obránců mužského pohlaví, ale vojáků z toho byla asi jen třetina ((zbývající byli obyvatelé města Brna)), takže to, že dokázal 4 měsíce vítězně odolávat vyučenému vojsku asi 27 000 Švédů a Maďarů, tehdy udivovalo celoevropskou veřejnost.





Ředitel brněnského Špiberku v roce 1645 ze Skotska G.J..Ogilvy neměl v sobě asi takový protišvédský odpor, a tak si ho velitel Brna Raduit de Souches hlídal v tom, že mu nejméně jednou zatrhl pokus o mírové rozhovory.



Jean-Louis Raduit de Souches byl obyvateli Brna nazván nejlepšímBrňákem 17. století, i když to byl původem Francouz, bytem z La Rochelle...





.Velitel Brna v roce 1645 Jean-Louis Raduit de Souches nám ukázal, jak podstatnou roli ve válečném životě může znamenat .dobrý velitelský talent, a nepoddajná odhodlanost.



Když se blížili Švédi k Brnu, obyvatelům předměstských budov se asi moc nelíbil příkaz velitele Brna preventivně rozbořit jejich domy kvůli většímu rozhledu do okolí



Velitel Brna nechal sundat doškové střechy, a dát na půdy sudy s vodou, a tak si ušetřil zbytečné starosti s požáry za nejprudšího boje



Císařské jezdectvo ve městě dostalo vždycky objednávku, nakterou stranu má vyrazit k hradbám ohledně zvýšené švédské dotíravosti.



Do bojů na hradbách se s velkou vervou zapojovali i studenti jezuitské koleje nejrůznějších národností, protože by jinak neměli moc co dělat.



Brněnské podzemí o několika patrech vytvářelo proobyvatelstvo hodně možností činnosti mimo zraky nepřátel.



Zásobovací potíže vedly k nedostatku střelného prachu v Brně, a tak jim v pytlech dovezli síru od vídeňského císaře, pod rouškou noci, což mohl být docela husarský čin.



Když bratr císaře arcivévoda Leopold Vilém přijal Raduita de Souches do služeb, měl pro Rakousko šťastnou ruku.



Když 26.června v noci několik set císařských jezdců napadlo Švédy, kteří tábořili u Mendláku pod Špicberkem, byla to lest v tom smyslu, že je Švédi nemohli potmě spočítat, mysleli si, že je to celá armáda z Vídně, a prchli bez boje o kousek dál.



Dodnes jsou kolem Brna různé názvy jako Švédská šance, což dokazuje, jak může být paměť prostého lidu dlouhodobá.



Brno bylo v roce 1645 nejhlavnějším městem Moravy kvůli tomu, žedo té doby významnější Olomouc byla Švédy obsazena už od roku 1942.





Dneska nám z našeho úhlu pohledu může připadat, že 4 měsíce byly pro obyvatele Brna jednolitou, a někdy nudnou dobou, ale každý den měli co důležitého dělat v hodně směrech, i když zrovna nebyl švédský útok.



Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches má dodnes sochy v Brně na Špilberku, a v největším kostele u sv. Jakuba za oltářem, kde mu Brňané často srdečně nechávají čerstvé kytky.



Výdrž a výkon Brňanů z roku 1645 byly výjimečné v celém průběhu celé třicetileté války, a vzali Švédům chuť posunout své dobyvatelské choutky až před Vídeň.



Neobyčejné vítězství obyvatel Brna z roku 1645 zanechalo dodnes v duších Brňáků nadprůměrné sebevědomí, a hrdost v rámci České republiky.



Švédové v Olomouci, v Praze i jinde napěchovali vozy kořistí, což bylo proně hodně výdělečné hlavně v případě uměleckých sbírek císaře Rudolfa II.



Švédi se po svém neúspěchu alespoň vyřádili na objektech a vsích kolem Brna v tom smyslu, že je při svém odchodu v srpnu (1645) většinou zapálili.



..

(( ...)).

Jean-Louis Raduit de Souches při bojích imponoval brněnským obyvatelům i v tom, že se jim zdálo, že je na několika místech najednou.



I když Švédi měli celkově i patnáctinásobnou převahu, Brňáci pod svým nadprůměrně rozumně se chovajícím velitelem to eliminovali ostražitostí, a ekonomickým vypětím sil -kromě toho, že velká část lidi musela i spát, nebo dělat něco jiného, než jen být hradbách, museli si totiž nutně nechávat i trošku volného času na regeneraci. Vymysleli proto systém rychle nastolené převahy v místě útoku Švédů, a to pomocí císařské jízdy, která přicválala výběrově pouze přesně tam, kam si je někdo z obránců objednal.



Velitel Brna rozumně R. umenšoval výhodu obléhatelů vybrat si čas a místo útoku tím, že sám vymýšlel překvapivé útoky směrem ven. Švédi z toho důvodu si museli potom začít stavět svoji ochranu proti protiútokům, nenechávat si volně pohozené zbraně nebo zásoby před hradbami apod., což jim bralo dost volného času i energie.



Švédi a Maďaři dovezli z Olomouce atd. k Brnu velká děla, která používali spolu s podkopy, a tak se jim podařil nejméně na dvou místech porazit hradby, a rozbořit i kousek hradu. Vždy než tam ale stačili v dostatečném množství vběhnout, zavřeli jim to Brňáci překvapivou rychlou barikádou, granáty, a hustou střelbou.



Skupinám Švédů v ulicích Brna se pletli do cesty různé vymyšlené pasti, brněnská odvaha, a další nepříjemnosti, a tak si to tam asi moc příjemně neužili.



Švédský velitel Lenart Torstenson se dostal do psychického tlaku, když se (asi) v červenci dozvěděl, že maďarský velitel jedná s císařskou stranou o příměří, a tak začal stupňovat svoji naléhavost ohledně konečného výsledku.



Obránci Brna na svůj výkon v rododnes.ce 1645 do konce života asi nezapomněli, což jim většinou vydrželo až dodnes.



Francouzský protestant mladšího věku ((velitel Brna od jara 1645 Jean-Louis Raduit de Souches)) nejdříve nevzbuzoval v obyvatelích Brna moc velkou důvěru, ale potom se to vysoce obrátilo, když jim názorně a dlouhodobě ukázal, co v něm je.



Jean-Louis Raduit de Souches měl podobné zážitky z obléhacího stavu i ze svého francouzského mládí v La Rochell, a tak se mu v Brně asi mnohé prospěšně vybavilo v mysli.



Vojevůdce Švédů Torstenson musel jít v roce 1645 u Brna na čas i neschopenku, protože ho kvůli nezdravému způsobu života periodicky rozbolely palce u nohy.



..

..









Brno zůstalo (po období mezi 3. květnem a 23. srpnem r.1645, kdy bylo obléháno Švédy) neporaženo, a to se dodnes odráží v jeho sebevědomém smyslu pro humor, a i v neobvyklém divadle,





Výhodu měli Brňané před Švédy hlavně v tom, žemohli být při boji doma nebo ve sklepě.





Obyvatelé Brna se Švédům postavili bez ohledu na konfesi i národnost, protože hladové vojsko jim nahánělo větší hrůzu, než jejich sousedi.

Obyvatelům Slezska to (( že Fridrich II.roku 1742 připojil většinu Slezska k Prusku )) mohlo být docela jedno, protože Prusové také mluvili německy, a navíc daně stejně vždy platili tomu, kdo si je zrovna dobyl



V době třicetileté války vojska zabavila úrodu venkovskému obyvatelstvu i několikrát do roka, takže je potom přestávalo bavit pracovat až do úmoru na polích.







Jan Ámos Komenský je v Brně a okolí všeobecně neoblíben, protože na ně bezohledně poslal Švédy v r. 1645, což se mu v Brně dá jen stěží odpustit





Měšťane vyrazili z Brna k protiútoku např. tehdy, když po bouřce uvízli Švédi v zákopechaž po krk v blátě, a když měli zvlhlá děla i muškety, takže neměli moc náladu bojovat.





Švédi se opakovaně podkopali (( v r.1645)) pod město, ale Brňáci je slyšeli, i když navenek nebyli vidět, a zavčas se jim prokopali naproti, aby Švédi překvapeně v úzké díře nemohli využít svou převahu, a Brňané jim to zase zahrnuli.





Rozdíl v Brně oproti Praze (( v r.1645)) byl v tom, že Pražané zapomněli, že mají díru v hradbách naHradčanech, ale Brňané si ji, u Moravského náměstí za kostelem sv. Tomáše, s vypětím sil včas zazdili.

(( ...)).



Trojkrejcar některým lidem škodil na duších, a tak propříště byna všech lichých platidlech měla být nejméně číslice pět



Po několika měsících švédského obléhacího úmyslu nebyl už velký rozdíl, mezi nedostatkem jídla v obleženém Brně, a u Švédů před hradbami; -sehnat každý den jídlo na konci třicetileté války uprostřed zpustošené Evropy pro 27 000 vojáků totiž také nebyl lehký úkol.



Obránci Brna ((v roce 1645)), při plánované návštěva švédské delegace, úspěšně použili starou psychologickou lest spočívající v tom, že vesele zpívali s hladovými žaludky, a házeli přitom Švédům z hradeb pečené kousky kuřat a dalších pochutin, čímž je značně oklamali ohledně skutečného stavu svých potravinových zásob.



Švédský generál Torstenson byl v roce 1648 po válce zuřivě překvapen, když se při mírových rozhovorechdozvěděl, že Brňané v roce 1645 měli v den jeho odchodu od Brna střelivo již možná jen na jeden den obranného boje.





..

..

Brńané v roce 1654 dosáhli takového úspěchu i proto, že podobně jako např. Napoleon Bonaparte v 19. století využívali taktiky, pokud možno, aktuálně jednoznačné převahy v místě bojů. To ale vyžadovalo manažersky propracované systémy směn obránců v pohotovosti, v jiné práci, v jídle nebo na odpočinku, a rychlý přesun záloh jízdy z parkujících míst císařské jízdy, pobývající ve městě, a také poslušnost a odvahu prostých obyvatel, což je na tom i po několika staletích nejvíce podivuhodné.ý





Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches v nás budí dojem, že byl nejen osobně vojensky ,ale i strategicky, takticky, psychologicky a manažersky na značně výši.

..

F.ridrich II. Veliký , když jeho lid o něm četl pomluvy na plakátu na vratech, nechalzastavit koně jeho kočáru, a nechal ten plakát pověsit více dolů, aby na to lidi lépe viděli .



Voltaire napsal Bedřichovi Velikému obdivné dopisy o cenzuře v jeho státě Prusku, kterou tam on převratně pro jeho dobu nechal zrušit.





Fridrich II. Veliký před každou bitvou psal do rána básně a meditoval, a tak se dožil pokročilejšího věku než ti , co tam padli.





Fridrich II. Veliký během sedmileté války psal v zimě svému bratrovidojímavé dopisy, aby ho přiměl s jeho vojskem k rodinné výpomoci.



Bedřich II. Veliký si nechal stát stan na bojišti ve Slezsku i po válce, a zval si tam vyslance z nejrůznějších zemí Evropy, aby na ně udělal dojem při jeho plápolající svíčce ve větru



Fridrich II. Veliký zrušil v Prusku cenzuru, a stal se tak velikou světlou výjimkou v jeho době.





Bedřich II. Veliký si po nástupu na pruský trůn ponechal ve funkcích i ty generály jeho otce, kteří ho v jeho mládí chtěli nechat popravit asi za dezerci, a vysloužil si tím jejich dalekosáhlou věrnost a oddanost na bojišti, i v jeho politice.



Fridrich II. Veliký byl známý tím, že při bitvě v prudké palbě chodil nekrytý mezi svou šlechtou od jednoho k druhému, a spisovně je přemlouval do útoku.







Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter