Kudy Julián prochází, tam zůstává svatozář...

úryvek z jeho "Svatozáře"...

Já vím…
Já vím, že ten, kdo jinému schystal kříž,
sám pod křížem ležet zůstává,
a věřte věřícímu,
nejspíš i mnohem, mnohem níž…

~

Pár odpustků bych prosil.
A zahalte mé oči!
Už vidět více nechci, co v světě špíny jest.

Už nechci ani kříž do hrobu hlubokého.
Ten nezmírní mou vinu;
tu lidskou vinu nešťastných,
jež probouzí bolest!

Neunes´ bych jej!
S ním cesta byla zlá, s ním dál bych těžko šel,
neboť, kdo v světě Božím pohořel,
sám v sobě shořel na uhel.

~

V odrazu svého zrcadla teď hledám svatozář...
Ne!
Není tam!

Mou hlavu světlo neslaví.
Jen zachovat si „tvář!“
Ze lží se pomník nestaví.

~

Co bude „potom“?
Zmizí „Duch“?

Však vědět, že jsi slušným byl,
žes nezaprodal duši svou,
je víc než „Svatý lhář!“

Z lidí se nenarodí Bůh!