Byl to průlet slzavým údolím

Do vlaku mně přeložili někde ze SLEZKÉHO baru

V Olomouci přestup na korbu zelený Tatry

A pak brána, kde měl končit svět

To ráno bylo nejchladnější snad ze všech rán

Bzučelo po holícím strojku

A taky po erární klobáse s hořčicí

Jen na ten křik jsem si nemohl zvyknout

A na pach globínu a buzerák před kasínem

Trochu mne v rozletu přiškrtila modrá teplákovka

A taky ty sračky do ešusu

A vědomí takovýho nic na kterým se vybíjejí lampasáci.

Měli jsme kopat hrob do zmrzlý půdy

Skrýt se před nepřítelem , který mimochodem byl mezi námi

A já si přál ať na nás padne atomový hřib, ať divadýlko skončí

Ať  se Libava rozpustí i s těmi ožralími oficíry

Protože se nedá žít v tomto koncentráku

Kde oslňuje tupost stáda

Pomatuji si chodby na jejiž konec stěží dohlédneš

A denodenní šůrování  a šestnást bidel v cimře

Kde se stěží otočíš,

A noční demolování, to pár zakomplexovaných chudáčků

co poznali orgasmus moci.

Nic se nevleklo pomalej, než oficiální čas

Než čekání na nesmyslné rozkazy

Než nástupy, než biograf, film který vidím po paté

Jen abych příborákem nemusel  škrabat pět pytlů brambor

Pamatuji se na to když jsem sešel z hor a natrhal ti kopretiny

A pak na kolejích na 17.listopadu

Jsi mi poskytla azyl tvých bílých peřin

A nechalas mne spát, tak sladce spát….

Hlavně se mně neptejte, co mi to dalo

A jestli mně to zocelilo.

Klidně Vám budu vyprávět, že vojna dělá chlapy

A jiné nesmysly na které pánové v hospodě vzpomínají s vděkem

Až mě vyšlete příště dělit federaci, a budete žvanit o míru

Pošlu vás tam odkud vycházejí ty vaše řízky a mé fazole.

Jenom po mne nechtějte, teď po deseti letech, když Vás potkám

Ať si hrajeme na dobré přátele, neargumentujte že to pro vás byla jen práce….

Protože pro mne to vždy bude jen průlet slzavým údolím……