Jsem slepým průvodcem
veliké galerie.
Ukazuji lidem,
celkem nezaujatě,
zátiší s ovocem
a na plátnech zmije,
s ledovým klidem
jak Smrt drží opratě.

Jsem hluchý skladatel,
nevlastní melodie
zpaměti naučené
musím hrát v orchestru.
Dirigent – kazatel
odpustkama smyje
svůj kolárek od krve.
Mě znásilnil nevěstu.

Jsem neznámý básník,
němej a negramotnej.
Zpaměti naučenou
mám lítost pro lidi.
Vím, do je krásný
celkem nezaujatě.
Křik splývá s ozvěnou
a oči nevidí.