Rozčarování

 

Ruce za zády bolestně

Omotány provazem

Zuzleným na tisíckrát.

Čekám.

Až kohout na střeše se ukloní,

Rozhrne své černočerné peří a

Odkokrhá poledne.

Vody teď pohnuly stavidly

A na kopci za lesem právě

Nasazují oprátku.

Ikarus vzlétá k nebesům,

Křídla ještě ztěžklá,

Slepená voskem neviděných.

Myši se skřípěním zubů

Rovnají židle k hostině.

Těžká křídla. Pět minut po dvanácté

Ikarus padá.

 

 

A kohout nepřestává kokrhat.