|
ON:
Už je to dávno
Kdy stravován prudkou touhou
nedočkavě znásilňoval Ti rty
Ruce utápěl
v nahé kůži
Třesoucí se prsty
chlípně zbavovaly zbytků šatstva
bezbrannou kněžku
I měsíc se kdysi sklonil
před bělostí panenských ňader
vykvetlých pod hvězdnou oblohou
………………………
Zářivé slunce maluje
stínové obrysy smutečního průvodu
za zamřížovaným oknem
………………………
ONA:
V rukou
poslední zbytky tepla
Od ostří se vkrádá chlad
Stále cítí
cizí parfém
(S)Prostá děvka!
Několik kapek slz
smíchaných s krví
v poháru Fortuny
Zašeptala kletbu
a odlétla
………………………
Za zamřížovaným oknem
osvítil měsíc
levitující postavu
Konec jejích návštěv
jemného parfému
bezesných nocí
Chladná kůže z pásku
zdobí krk
namísto vavřínu
| 
