Melancholie

Cítím svou osamělost,

vloudila se pod kůži,

nikým nepozvána,

nikdy nevolána.

A přinesla s sebou kapku melancholie,

která pije z poháru stáři.

Jedna vzpomínka za druhou -

dlouho se nezdržely.

A modré oči

pro modré zase zradily.

Koperníkův svět se točí

rakev mi stlučou –

                        za chvíli.