|
| |
 |
~ Život v božském proudu ~
Autor: romann (Občasný) - publikováno 28.11.2000 (08:50:23), v časopise 28.11.2000
|
|  |
|
Tanec božského vědomí v Jeho hyperrealitní Mysli je úchvatný a dokonalý, jako Stvoření samo. Tvoří stále nově, hledá další a další pocity vyjádření a poznání sebe, Jeho vědomí se věčně prolíná Stvořením.
Božská mysl postupně vytlačuje naivní a hloupě jednoduchou řeč myšlenek a pocitů spodního vědomí, z nichž se stejně nedá nic vyčíst, tak jsou na vše krátké. Je to jak mumlání si palce v puse oproti síti nejvýkonnějších počítačů světa, jenž září svou dokonalostí a krásou jako hvězdy. Stále nás ohromuje stále širší poznávání dokonalosti Světa a Boha.
I při stálém ponoru během dne se někdy objevují nepříjemné a svíravé pocity. Je to omezenost starého, jež brání božskému se plně rozvinout a proudit v Jeho neomezených pocitech, vizích a hyperprostoru, ve kterém je vše možné.
Přes den se pohybuji v rozličných stavech, v proudu božského víření střídavě se stažeností a bolestí ze spodku ega zesíleného zraňující hrubostí a hloupostí z okolního světa. Ego se snaží držet v myšlení svůj omezený svět bez boha, stále prosazuje svůj nefunkční naivní přístup. Odmítá se odevzdat větší Dokonalosti, Bezhraničnosti a Neomezenosti Multiverza a stálým změnám na cestě, ze které má strach. Ví, že už nebude mít své postavení, bude jen pokorně poslouchat příkazy Vyšších částí. Samo už nebude rozhodovat o ničem. Nerado připouští, že je jen omezenou částí Boha, raději se uzavírá do své bolestivé prázdnoty. Vše na čem mu záleží je stejně jinak a své představy si na Bohu nemůže vymoci. To ho ještě více svírá a způsobuje mu zavržení Bohem i velkou a neřešitelnou beznaděj. Chce zpátky svojí omezenost a tupost, aby dál mohlo snít o svém věčném ráji, ze kterého ho nic nebude rušit a bude v něm samo vládnout podle svých představ.
Pocit vzdání se sebe ústí do neznámého a tedy nejistého, staré má strach, zda nové bude lepší a jak se vyrovná se změnou. Smířit se s Jinakostí rozdílných pochodů nadvědomí a Jeho rozhodování, jež je bez lpění, bez zvyků a s velkým náhledem a zároveň si uvědoměnit nekonečnou složitost všeho, jež je nutné stále poznávat a lépe chápat. Mám žít více Vesmírem, kterým uvnitř jsme. Stále se mi bude odkrývat nový a vzdálenější horizont.
To je poslední příspěvek, vážní zájemci o mystiku mohou mailovat r.palka@stk.cz
|
|
|
