|
Happy End
“Tatínku, co kdybychom už dneska zhasli?”
“Máš pravdu, tohle už by byla jenom zbytečná práce…”
Zemřelo slunce a zaniklo světlo.
Naříkající svět ukryl svou tvář v temnotě.
Ze tmy vyrazila čtveřice jezdců.
Pod kopyty koní umírali staří a nemocní.
Ostatní přinášeli mrtvá těla na planoucí hranice.
Brzy byly rozebrány vyšetřené zásoby.
Mrtvé již nestravoval ohnivý živel.
Hladoví lidé otevřeli staré hroby.
Na svět byla vypuštěna zapomenutá stvoření.
Jejich pařáty pevně sevřely dlouho odpíranou moc.
Potoky horké krve odnesly zbytek lidského pokolení.
Na trůn z ohlodaných lebek se usadil Nosferatu.
Jeho šílený smích se rozléhal prázdnotou.
“Tatínku, co třeba zase někde rozsvítit?”
“Budiž světlo.”
| 
