Procházím ulicemi měst

sbírám poházené mince

házím je do ustalovače

na místo fotek

a z koktejlu míchám

lednový den ozdobený

mateřídouškou z mých veršů

ještě plachou od prvního řezu

třicátých narozenin

co budí spánek řekou

vybuchujících květin.

Hořící noc mění

tvary jablek v řece

a ráno prohrálo

svůj boj o tichost.

Člověk ztratil sluch i zrak

láska k umění zůstává.

Je čas míchat jaro.