Ehm

Sám rodím se i umírám,

odkrývám závoj, vidím klam,

usmívám se někdy nově, někdy staře,

jsem mnich asketa u oltáře.

Za ženu beru si,

za ženu dávám,

pod křídla lehnu si,

letícím vránám.

Kousek stínu v poledním žáru pouště,

kdo hledá bázeň, svědomí, vinu,

těžko vyhne se

stisknutí spouště.

Na hraně života, na hraně smrti,

jistotu hledaje v bledé mlze citů,

já běloch v černošské čtvrti,

já, slunce na úsvitu.