pršelo

   hlína obtěžkána přídělem

   potí se  mezi zelenými stehny

   vesnice v klíně kostela věž    mne si

   a okny muškátově zívá

   Duhový luk slunce mezi zuby napíná    do prasknutí

   Ještě jeden!

   a oči koupe v kalužích    těch špinavých cetkách

   pro nahý večer

   až celý říčný obkročmo na žhavý střechy sedne

   urodí se