Byla nádherná.
Neměla postavu zvláště vyvinutou,ani vlasy,asi  nic moc.
Byla nádherná...
Díval jsem se svýma rentgenovýma očima do jejích.
Hledal jsem myšlenky-ty potvory názorováté...
...řítil jsem se do ní jako do studny.
Do pastelově barevné studny, která se kolem mne míhala jako krajina z vlaku.
Její oči byly vevnitř měkké, sklovitě prázdné.
Viděl jsem rožkem ty diamanty-to poslední a nebezpečné co marťan v ženských očích může spatřit.
Kdybych nebyl tak opilý....
Kdybych nebyl tak vyhulený....
Odnesl bych ji na čaj, chtěl jsem si popovídat...
P.S.:Odvahy nebylo.