„Nehodíme se k sobě“,

běhá mi hlavou zběsile.

A to jenom kvůli Tobě,

jako by to bylo perpeetum mobile.

A zas slyším ta dvě slova

„Ahoj lásko“, pořád znova,

„Přišel jsem se rozejít,

sama důvod musíš najít.“

Podkop jsi mi nohy, frajere

na tvrdou zem mě posadil.

To fakt jednoho nasere,

kdopak tě k tomu, sakra, donutil?

Nemáš kouska citu v těle?

Tak běž radši do pr….

Takových jako ty znám tisíce,

však na jiné se již těším velice!