Kůžičkář

protěž (Občasný)

Drsný.

ztratila (Stálý)

Přijde na to. Každej pes, jiná ves.

Podle mě je přirozenější proces, že do psaní promítá člověk sebe, jakej je/není, co ho ne/napadá, ne/zajímá, ne/vzrušuje. Nikoli aby psaní rubalo do duše, duše rubá do psaní. U autora.

Někdy je tvůrčí proces mnohem víc vzrušující než samotnej výsledek:)

...

Na ten výsledek pak mají lidi různý názory. Někdo je na stejný vlně, někdo na jiný. A myslím, že ho neoblomí, mě třeba teda neoblomí, že to je jen literárno, že to je umělecký...  když se mi to nelíbí, když se mi to příčí.

Tohle je zajímavý právě tou klasickou formou. Mně to trošku připomíná Homéra, toho z Řečkovic... Ale nemá to ten drajv, co on má. A i ten mráz po zádech mi z něho leze nějak mnohem víc...

A i když to nejde nijak objektivně rozřešit, jako třeba názor na básničku, obhájit svůj názor, to není metafyzika, to je základ komunikační výzbroje. Ale Zvířátko už to řekla.

ztratila (Stálý)

Pokud to píšeš jako literární text, je to formalita. Nicméně z toho, výše vyplývá, že ti přijde jako větší prohřešek chtít, byť na papíře zneškodnit libovolnýho cikána než dítě... To je konotačně zajímavý.)

Tahle hranice mi přišla maličkato malicherná. Ale asi taky významná... od každýho trochu. 

g morr (Občasný)

povídej

g morr (Občasný)

1. proč NEEEEEEEEEEEEEEEEE.

2. jestli náhodou nemá poezie morální hranice.

g morr (Občasný)

tvůj názor, který ti nemám brát, je prosím: poezie má morální (?) hranice. tvoje (hranice? morální hranice?) tahle básnička překročila?

jestliže říkám "nesmysl", neříkám, že tvé názory jsou špatné. ale bohužel jím není rozumět. neřikam, že to musí bejt nesmysl "uvnitř". ale "navenek" jsou obalený ty názory takovejma slovama, že mně to prostě ten smysl nedává.

a až ten názor zformulovat dokážeš, stejně ti ho budu brát, nevím, jak je to s tvým nárokem... ale moje právo zas je hovořit a přesvědčovat... dokud ti to nepoleze na nervy až přílilš.

g morr (Občasný)

jsi hodnej, ale o překlep nejde, na to tam chybí moc písemnek. například tvoje henta golsa taky je nesmyslná, ale rozumím jí. myslíš: mnou tomu není rozumněno. taky pěkná konstrukce.

ale, co už na tom. zkusil jsem jednu metodu: naznačil jsem Zviřátku, ať to zkusí formulovat s hlavou a patou. zatím to nezabralo, ale trpělivě čekám. zkusím i metodu druhou. skoro se mi zdá, že "tebou tomu teda rouměno bylo", zkus mě oblažit nějakým pokusem o překlad do normální češtiny. díky.

ztratila (Stálý)

Meine kleine Rubinštajne, Tschechisch wie berauschtes Schweine :)))

Poezie jako taková má nejspíš jiný hranice než morální. Je to otázka vkusu a citlivosti toho, kdo ji píše/čte. Někdo jako Blondýna rád zlý básně, někdo jako Zvířátko si pod tím představí ne to poťouchlý veselí a slovní spojení, ale to, co je za tím, teda tu skutečnou krev, bolest, smutek, strach. Rozřezaný dítě se vším všudy třeba.

Co na tom nechápeš?

Podle mě z toho apriori neplyne, že Blondýna strká malým dětem špendlíky pod nehtíky, ani že Zvířátko je blbá. Alebrž jsou jen jinak založený. 

g morr (Občasný)

No – to je to co říkáš. Kruci, vkus, je něco jiného než morálka. Jestli napíšu básničku o stahování dětiček z kůže, snadno pochopím, že se to někomu nebude líbit. Čistě kvůli tématu, od formy /jakkoli ty věci jsou neoddělitelný/ íčko abstrahujme. Ale co s tím má co dělat morálka.

Nechtěl bych to chápat, ani kdyby tam bylo v první osobě psáno: pojďme řezat dětem hlavičky, strkat jima pastelky do hrtánků. Ale takhle... ve třetí osobě... já si prostě myslím, že slovo morální... resp. sousloví morální hranice... ej, to je chcaní mimo mísu. Samozřejmě, že se dá rozpoznat, jak je to asi myšlený, ale kurva, to by se jazyku dělat nemělo... nebo až: sémantiku si rozvracet nedáme?

ztratila (Stálý)

No a na těch rozvalinách sémantiky pak někdo hrdinně povstane, buše si v prsa: jabadabadů:)))

Ještě je otázka: je v tom takovej rozdíl, jestli je to ve třetí nebo v první osobě? To už je jen skoor bezpředmětná formalita, ať to vezmeš odkud chceš, bude to o dejme tomu týrání dětí nebo o krásách přírody... a třeba v první osobě to vyzní sugestivněj, ale vymknutý klouby tam budou pořád ty samý...  

A přijde na to, jak se k tomu stavíš. Někdo se pere za jazyk, jako ty, někdo má jazyk jen za nástroj jak něco sdělit. A různý přechody mezi tím jsou...

ariel (Občasný)

věcně máš pravdu, ale připadá mi, že by ti neuškodilo o trošku víc pokory... rozhovor na věcné úrovni se v určitou chvíli stává nemožný, absurdní, odříznutý 

g morr (Občasný)

Ohľadom tej sdělitelnosti by se právě měl jazyk používat... no, co ti budu povídat. To víš, že se nerozčiluju na každýho, teď řeks nesmysl... a radši se mu snažím porozumět. Ale mám určitý........... hranice?

Není to formalita. Zakroutil krkem cigánovi. Zakroutil jsem krkem cigánovi... a ještě to převeď do prézentu... a vysvětluj někomu, že to byla básnička a že subjekt a autor... :)))

g morr (Občasný)

 tohle ještě není ta úroveň, myslel jsem, žes náročnější :)))

ok. ale to už se bavíme o úplně o něčom jinom než jsem chtěl.

s pokorou máš pravdu. ale v tomhle případě bych radši byl vydupávač.

g morr (Občasný)

neee. jenom že v takový prózičce, že aby autor neměl nějaký hodnotící hlediska. fuj to bylo ošklivé. to bylo špatné. atd. suchej realistickej, věcnej. ostatně ani v tý tvojí básničce se nehodnotí... takže vlastně ta replika vode mě byla navíc. jako věčina :)))