Kočovná země

Toulám se,

hledám,

ponejvíc sama,

společnost ruší

v naslouchání.

Nemluví ihned,

země je dáma,

otvírá se až

po dobývání.

Země je dáma,

ta moje vylekaná –

z odchodů, příchodů,

nucených, bolavých.

Krajina plachá,

stokrát zraněná,

 na otázky mi

jednou odpoví.